Areál v Michli není součástí likvidace Harvardského holdingu, řekl soud
Likvidátoři Harvardského průmyslového holdingu (HPH), který vznikl z vytunelovaných fondů Viktora Koženého, nezískají někdejší majetek společnosti - areál v pražské Michli. Rozhodnutí odvolacího soudu potvrdil Nejvyšší soud, píše server iDnes.cz. Areál byl v roce 1995 převeden na společnost Victoria Security Printing založenou Koženým, která za něj nezaplatila. Likvidátoři míní, že transakce byla jen fintou, jak vyvést majetek z holdingu. Podle usnesení soudu již ale Harvardský průmyslový holding pozbyl právo od kupní smlouvy odstoupit.
ozemky a budova v pražské Michli mají tržní cenu zhruba 80 milionů korun. Soudy nejprve dávaly holdingu v případu za pravdu, Nejvyšší soud ale v roce 2015 rozsudky zrušil. Likvidátor Zdeněk Častorál s jeho verdiktem nesouhlasí. "Nemovitost byla převedena v souvislosti s trestnou činností Viktora Koženého a Borise Vostrého," tvrdí. Před dvěma roky podal také stížnost k Ústavnímu soudu, který ještě nerozhodl.
Právní zástupce Victoria Security Printing již dříve řekl, že akcionáři firmy nemají na Koženého žádnou vazbu, ani historickou. "Pan Kožený již mnoho let není akcionářem Victoria Security Printing, a nemá tedy žádný vliv na fungování společnosti," sdělil deníku E15.
Poškozených v případu vytunelovaného HPH je téměř čtvrt milionu. Kožený a jeho bývalý kolega Vostrý podle dřívějšího rozsudku Nejvyššího soudu způsobili harvardským fondům škodu více než deset miliard korun, a měli by ji uhradit. Kožený i Vostrý ale dlouhodobě žijí v zahraničí. Kožený bydlí na Bahamách, Vostrý v Belize, kde získal občanství. Snahy českých úřadů o jejich vydání zatím končily bezvýsledně.
Vrchní soud v Praze na konci loňského roku potvrdil jmenování dalších dvou likvidátorů Harvardského průmyslového holdingu, kterými jsou Dagmar Mixová a společnost Tomko a partneři. Častorál podal počátkem listopadu návrh na insolvenci společnosti. Podle předsedy představenstva HPH Karla Staňka to pro podílníky znamená to nejhorší, protože ti tak ztrácí šanci na získání případného likvidačního zůstatku. Soud první návrh na insolvenci zamítl, návrh prý neobsahoval potřebné údaje, například o splatnosti závazků.
