Náklady pošty na zajišťování základních služeb na celém území má podle stávající právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle podílu na trhu. Do fondu nechce přispívat ani pošta ani její konkurence.
Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila úhrada ze státního rozpočtu.
„V podstatě z toho (jednání) je jednoznačné, že chuť k tomu akceptovat to, co chce ministerstvo vnitra směrem k České poště, tam u pana ministra Babiše není,“ řekl Koukal. Podle něj dává ministr přednost řešení zasáhnout jen v případě, kdy by pošta vykázala účetní ztrátu, a tu jí jako státnímu podniku uhradit. Podle Babiše tak není novela zákona potřeba.
Přečtěte si:
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) by však chtěl, aby se novela poštovního zákona probrala na vládě nejpozději 25. května. Podle něj je to poslední možný termín, aby se novela stihla ještě letos projednat.
„Chtěli bychom se domluvit. Nejsme zastánci toho, abychom se na vládě přehlasovávali, ale už jsme udělali všechno možné i nemožné, abychom přesvědčili ministerstvo financí o tom, že Česká pošta ty peníze potřebuje hlavně proto, aby se nerušily pobočky,“ řekl Chovanec. S Babišem se dohodli na vzniku komise, která se má situací zabývat.
Pošta za rok 2013 nárokuje na úhradu nákladů na základní služby téměř 1,8 miliardy korun. Český telekomunikační úřad její požadavek zredukoval na tři čtvrtě miliardy. Proti tomu se podnik odvolal. Velkou část z této částky by navíc podnik jako dominantní hráč na trhu hradil prostřednictvím kompenzačního fondu sám sobě.
Poště klesl zisk
Aby letos neskončilo hospodaření podniku ve ztrátě, potřeboval by podle generálního ředitele Martina Elkána asi půl miliardy korun. Loni firmě klesl zisk o pětinu na 241 milionů korun. Babiš argumentuje tím, že pošta byla v prvním čtvrtletí v zisku a navíc má na účtech hotovost přes dvě miliardy korun. Kritizuje také údajně neprůhledné smlouvy pošty a neefektivní hospodaření.
Pokud by novela nebyla přijatá, pošta by podle Koukala musela snižovat osobní náklady a redukovat pobočkovou síť. Propustit by během deseti let mohla až osm tisíc ze stávajících 32 tisíc zaměstnanců.
Od roku 1993 pošta propustila kolem 17.000 zaměstnanců. Pošta v současné době provozuje 3200 poboček. Do deseti let ale plánuje čtyři pětiny z nich převést na smluvní partnery v podobě franšíz. Tím chce ušetřit několik set milionů korun ročně.
