Dluh Čechů loni stoupl o 151 miliard na téměř dva biliony
Celkový dluh Čechů ke konci roku 2016 činil 1,96 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 151 miliard. Objem dluhu z nově poskytnutých úvěrů loni dosáhl rekordních 549 miliard korun. Největší problémy se splácením dluhů mají lidé do 24 let. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnily Bankovní a Nebankovního registr klientských informací.
Objem dluhu z nově poskytnutých úvěrů se proti předešlému roku zvýšil o 16 procent a poprvé tak překonal hranici půl bilionu korun. Nejvíce si lidé půjčovali ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Nový dlouhodobý dluh dosáhl poprvé 100 miliard korun za čtvrtletí (meziročně o 27 procent více), zatímco nový krátkodobý dluh činil v posledním kvartále 51,5 miliardy.
"Zvýšení objemu nového dluhu v posledním čtvrtletí souvisí hlavně s očekávanou změnou úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Lidé již počítali s tím, že banky a finanční instituce promítnou do úrokových sazeb hypoték vyšší náklady související se změnou zákona o spotřebitelském úvěru. Tuto změnu přitom banky a finanční instituce avizovaly dopředu, proto se spotřebitelé snažili historicky nejnižších sazeb využít do poslední chvíle," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Takzvaný ohrožený dluh, u něhož nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky, se meziročně snížil o devět procent na 43,9 miliardy korun. Objem dlouhodobého ohroženého dluhu se snížil o 14 procent na 14,3 miliardy korun, zatímco objem krátkodobého ohroženého dluhu klesl o sedm procent na 29,7 miliardy. Objem ohroženého dlouhodobého i krátkodobého dluhu se přitom snížil ve všech kategoriích s výjimkou mladých lidí do 24 let věku.
Mladí lidé tvoří dlouhodobě nejrizikovější skupinu klientů bank a finančních institucí. Na pět procent mladých lidí do 24 let s dlouhodobým dluhem a 16 procent mladých s krátkodobým dluhem své úvěry nesplácí minimálně tři měsíce v řadě, nebo jim byl úvěr takzvaně zesplatněn. To znamená, že věřitel požaduje kvůli špatné platební morálce vrácení celého dluhu i s úroky.
Počet klientů s dlouhodobým dluhem se ke konci roku 2016 meziročně zvýšil o 7000 na 1,12 milionu, zatímco počet klientů s krátkodobým dluhem se snížil o 20 tisíc na 2,43 milionu. Jednu z forem krátkodobého dluhu tak měla čtvrtina lidí mladších než 25 let a dokonce třetina všech lidí mezi 25 a 54 lety. Půl milionu lidí přitom mělo současně nějakou formu krátkodobého i dlouhodobého dluhu. Celkový počet lidí s dluhem tak činil 3,05 milionu, o 13 tisíc méně než na konci 2015.
Průměrná částka na klienta s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšila o 104 tisíc na 1,39 milionu, zatímco průměrná částka na klienta s krátkodobým dluhem stoupla zvýšila o 12 tisíc na 168 tisíc korun. Počet smluv s dlouhodobým dluhem se zvýšil o 24 tisíc na 1,35 milionu smluv, zatímco u krátkodobého dluhu nastal pokles o 119 tisíc na 4,46 milionu smluv. Na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem tak průměrně připadaly 1,2 smlouvy a na klienta s krátkodobým dluhem 1,8 smlouvy.