Zahraniční služba by se v budoucnu měla řídit přesně danými pravidly. Pokud sněmovnou přijatou normu schválí i Senát, politici budou moci dál vybírat do diplomatické služby i lidi, kteří nejsou zaměstnanci ministerstva zahraničí. Zákon by tak měl přímo zaručit možnost politických nominací a to otevírá prostor nejen pro vůli prezidenta republiky, ale i dalších politiků.
V nedávné minulosti tak byly obsazeny například ambasády v Německu, Rusku či na Slovensku. Omezení nominací lidí, kteří nejsou kariérními diplomaty, na místa velvyslanců, požadoval exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Sněmovna však jeho pozměňovací návrh nepřijala. Neschválila ani návrh, aby vzniklo profesní grémium, které by se na obsazování míst v zahraniční službě podílelo.
„Jsem přesvědčen, že zákon je pro efektivní fungování zahraniční služby velmi prospěšný,“ tvrdí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Norma má kromě jiného zakotvit a upřesnit pravomoci konzulárních úřadů, zlepšit podmínky práce diplomatů a zjednodušit jejich střídání.
Ministerstvu zahraničí by měl nový zákon poskytnout širší možnosti v situacích, kdy je nutné rychle rušit, nebo naopak vypisovat nová pracovní místa kvůli politickému vývoji, například v případě zrušení nebo zavedení vízové povinnosti.
Poslanci také včlenili do předlohy na návrh ústavně-právního výboru úpravu možné výjimky z požadovaného vzdělání u administrativních pracovníků pracujících na zastupitelských úřadech. Neměla by být vázána na jejich pobyt v zahraničí, aby po návratu do Česka nemuseli být propuštěni.
Diplomatům by měl zákon například umožnit, aby čerpali mateřskou a rodičovskou dovolenou na zastupitelském úřadu v zahraničí, ministerstvo by také mělo mít možnost zajistit jim a jejich rodinným příslušníkům zdravotní připojištění v době, kdy pracují na zastupitelském úřadu.
