Ministři zároveň využijí zkušeností Dánska, Bulharska a Rumunska, které vyjádřily zájem do bankovní unie vstoupit.
„Z pohledu dopadů na výkon dohledu nad tuzemskými institucemi (bankami) a identifikovanými riziky ze studie vyplývá, že by pro ČR nebylo za současné situace výhodné do bankovní unie vstupovat. Doporučuje se vyčkat dalšího vývoje, tento následně vyhodnotit a případně znovu zvážit další postup,“ uvádí materiál. Některé aspekty bankovní unie nejsou nyní podle studie ještě dokončeny a teprve následující měsíce a roky ukážou, zda i jednotný dohledový mechanismus funguje podle očekávání.
Projekt takzvané bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Ze zemí mimo eurozónu záměr se k bankovní unii připojit projevily například Bulharsko a Rumunsko, naopak Velká Británie deklarovala, že zůstane mimo.
Studie varuje i před ztrátou kompetencí ČNB
Studie mimo jiné upozorňuje, že v případě přistoupení ČR k bankovní unii by byla omezena řada kompetencí národního orgánu pro řešení krizí, tedy České národní banky. Zároveň ale poukazuje na politické důsledky rozhodnutí zatím nevstupovat. Ty by totiž mohly být v krajním případě interpretovány jako odklon české vlády od své proevropské politiky.
Ze studie ovšem vyplývá, že stabilita českého finančního sektoru byla a je ve srovnání s řadou jiných členských států EU vyšší. „Z toho následně za současných podmínek plyne nižší přínos z případného vstupu do bankovní unie ve srovnání s jinými zeměmi ve smyslu dodatečného zvýšení finanční stability domácího sektoru, které by mohlo být způsobeno případným posílením solidarity při řešení krizí bank v rámci bankovní unie,“ uvádí materiál.
Doporučený postup nepovede podle předkládací zprávy k přímým dopadům na státní rozpočet. „Ani případný vstup do bankovní unie by za současných podmínek nevedl k přímým dopadům na státní rozpočet, nicméně v takovém případě nelze vyloučit rozpočtové dopady v přechodném období,“ uvádí zpráva.
