Z hlediska jednotlivých sektorů se v zahraničním dluhu zvýšilo především zadlužení bankovního sektoru. Důvodem byl růst stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí, uvedla ČNB.
Zahraniční dluh se tak podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy dostal na nejvyšší úroveň v historii ČR a přiblížil se úrovni celého hrubého domácího produktu ČR, pro ekonomiku však nepředstavuje problém. "Celkově lze říci, že jsme letos zejména v prvním čtvrtletí byly svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila, a stávající údaje o saldu investiční pozice a zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál potenciální zásadní makroekonomické nerovnováhy. Naopak, česká ekonomika se momentálně vzácně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká," uvedl.
Na celkovém zahraničním dluhu se nejvíce podílí banky, jejichž závazky v něm tvoří 45,1 procenta. Na vládní sektor připadá 19,7 procenta a závazky ostatních sektorů zaujímají 35,2 procenta z celkového zadlužení.
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 71,6 procenta. Zbývajících 28,4 procenta tvoří závazky veřejného sektoru, tedy závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony na konci roku 2014. Čtyři biliony pokořil letos.
