V pátek 12. března je to rok od prvního vyhlášení nouzového stavu v Česku v souvislostí s pandemií nemoci COVID-19. Vláda k takovému kroku přitom tehdy přistoupila v situaci, kdy byl počet potvrzených nákaz koronavirem na zlomku současných hodnot. Onemocnění však v té době představovalo neznámou hrozbu. Současná situace se ale v porovnání s loňským jarem dramaticky liší.
Zvrat, kdy a proč se sousloví „best in covid“ v souvislosti s Českem přeměnilo v temnou sarkastickou hlášku, už byl popsán nesčetněkrát. Snadno pak lze zapomenout na jiné události a počiny, kterými Česko zaujalo svět. Připomíná je videografika automaticky spouštěná pod titulkem.
Pokud si tehdy zásluhy za zvládnutou první vlnu snažil připsat stát, nelze opomíjet ani to, jak na turbulentní dění zareagoval tuzemský byznys či akademická sféra. Čeští podnikatelé a vědci několikrát loni na jaře zaujali světová média s tím, jak se inovativně vypořádali s nedostatkem ochranných pomůcek či plicních ventilátorů, například agenturu Reuters.
Česko se ale dostává do pozornosti zahraničních médií i po roce s COVID-19. Zprávy připomínající oslavu místní tradice kutilství vystřídal údiv, jak je možné, že v zemi s tak robustním zdravotnickým systémem zemřelo na koronavirus přes dvacet tisíc lidí. Samostatným tématem je pak rychlost očkování proti koronaviru, kdy se Česku nedaří využít veškeré dodávky nedostatkových vakcín.
Průběh očkování (od konce roku 2020):
Česká republika se během března potýká už se třetím prudkým nárůstem počtu nákazy koronavirem. Loňská jarní křivka je v porovnání se současným stavem téměř neznatelná.
Počet nových případů (od března 2020):
Za celou dobu epidemie zemřelo na COVID-19 přes 22 tisíc lidí. Nejvíce úmrtí s koronavirovým onemocněním evidují krajské hygienické stanice ve věkové kategorii 75 až 84 let, téměř 40 procent.
Vývoj počtu zemřelých (od března 2020):
pramen: ministerstvo zdravotnictví, zive.cz
Více grafů mapujících průběh pandemie v Česku najdete na webu Živě.cz >>>
