Martin Roman: Maturita dnes nemá žádnou hodnotu
V šechny školy v Česku zavřela vláda v rámci opatření proti šíření koronaviru zhruba v půlce března a děti ze dne na den zůstaly doma. V mnoha případech museli učitele začít suplovat rodiče a školy se snažily o distanční vzdělávání on-line. „Krize ukázala obrovské rozdíly mezi školami, ale hlavně mezi jednotlivými učiteli,“ říká Martin Roman, předseda správní rady soukromé základní školy a gymnázia PORG či autor projektu Čtení pomáhá.
Co vypověděla pandemie koronaviru o českém školství?
Především to, že v něm existují obrovské rozdíly. Každá škola se k výuce postavila jinak a děti dostávaly velmi odlišnou podporu. Byly školy, které vše „odbyly“ tím, že jednou za měsíc či týden poslaly úkoly a nechaly vzdělávání na rodičích. Pak byly školy, které se snažily zajistit téměř plnohodnotnou výuku on-line. Krize ukázala především velké rozdíly možná ani ne tak mezi školami, jako mezi jednotlivými učiteli.
Je to dané i věkovým průměrem českého učitelského stavu? Pro některé učitele muselo být asi hodně složité přejít na on-line?
Je přirozenou lidskou vlastností bránit se novým, neznámým věcem. Ale je na jednotlivých školách, aby poskytly učitelům podporu a naučily je programy pro on-line výuku používat. Není to nic těžkého. Bylo to pouze o tom, aby škola zorganizovala během prvního týdne po uzavření workshop, kde by všem učitelům ukázala, jak s programy pracovat, a nechala je si on-line výuku vyzkoušet. Sami víme, že co si nevyzkoušíme, to neumíme. Zároveň myslím, že technická (ne)zkušenost by neměla být limitem pro poskytování výuky na dálku.
Takže pandemie ukázala, že změnit se musí nejen to, jak se učí žáci, ale i jak se vzdělávají učitelé?
Stoprocentně. Vzdělávání učitelů je jediná cesta ke zkvalitnění českého školství. Nic jiného ho nezlepší. Učitelé si určitě zaslouží více peněz, ale samotný tento fakt stav změní třeba za dvacet let. V horizontu deseti let to jediné, co může změnit české školství, je vzdělávání učitelů.
Říkáte, že samotné peníze školství nepomohou. I přes dopady pandemie do hospodářství Česka ministr školství Plaga tvrdí, že chce dostát závazku zvýšit učitelům platy o deset procent. Je to správné?
Peníze nepomohou krátkodobě, dlouhodobě ano. Jde ale opravdu o dvacet let. Dnes to přiláká nové učitele do škol, ale než jich bude třicet procent, tak je to dvacet let. V každém případě si učitelé vyšší platy zaslouží.
Přijde vám to relevantní v diskuzi o tom, co školství potřebuje, aby se změnilo?
Přijde mi to správné pro učitele. Kvalitu výuky to ale nijak neovlivní.
Ministr Plaga chce také extra miliardu korun na neinvestiční výdaje do škol, aby k distančnímu vzdělávání měli přístup všichni učitelé a školy. Dovedete si představit, že ji teď dostane, když je v plánu půlbilionový schodek rozpočtu a ministerstvo financí tvrdí, že jde o peníze na podporu firem a obecně hospodářství?
To je otázka na politiky.
Když se vrátíme k dopadům koronaviru, projevily se více rozdíly nejen mezi učiteli, školami, ale i rozdíly mezi sociálními vrstvami?
Spíše než mezi sociálními vrstvami se projevily rozdíly mezi rodinami se zájmem o vzdělání a těmi ostatními. Možná se mohlo někde stát, že dítě nemělo samostatný počítač, ale jen telefon. Ale odhadoval bych, že dětí, které nemají vlastní počítač, jsou maximálně desítky tisíc.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací