Arboretum začíná u Magického zrození

Jaroslav Dvořák je původní profesí elektrikář. Elektrorozvody však vyměnil za rostliny. U jeho domu v Březové se často zastavují lidé kvůli neobyčejné zahradě. Když mají štěstí a zastihnou ho doma, rád je arboretem osobně provede. Pracuje na něm od roku 1990, kdy také začal ostatním radit se zakládáním zahrad vlastních. „Od malička jsem se točil okolo květin, což mi také zůstalo. Nejdřív jsem se zabýval pěstováním rostlinných exotů, pak jsem přešel k zahradní architektuře,“ vypráví. Do unikátního arboreta shání rostliny od svých známých bonsajistů, i přes internet. Mnoho dřevin se totiž na běžném trhu vůbec neobjevuje. „Nemám moc času někam jezdit, kytky mě nepustí. Kdo má zahradu, tak ví, o čem mluvím. Dost náročná je zdánlivá maličkost. Udržet ji čistou,“ říká.
Arboretu Jaroslava Dvořáka dominuje břidlicová brána, vedle níž se tyčí vulkány a jeskyně ze stejného materiálu. Tato část zahrady tvoří celek, který autor pojmenoval Magické zrození. „Vulkán se dá spustit. Chrlí vodní páry. Když jsem ho zkoušel poprvé, i s červeným nasvícením, okna a ulice byla obležená lidmi. Protože nechci mít ze zahrady Disneyland, pouštím si ho pouze sám pro sebe,“ směje se.
Magické zrození není jedinou částí jeho zahrady. Při budování se pustil do různých zákoutí, kterým dominují cíleně vysázené skupiny rostlin. Ačkoli má ve své sbírce i vzácné kusy, cení si spíš obyčejných stromků, ze kterých se mu podaří vypěstovat neobyčejnou bonsaj. „Pro mě je lepší mít obyčejnou lesní borovici, s tou si dvacet let hrát a mít výsledky,“ vypráví. Ačkoli Jaroslav Dvořák říká, že je zahrada nejkrásnější na jaře a na podzim, někteří lidé se k němu rádi jezdí dívat celý rok. „Letos jsem tam byl už třikrát a vzal jsem i kamarády, kteří u mě byli na návštěvě. Něco takového ještě neviděli,“ chválí netradiční zahradu Petr Svoboda z Nejdku.