Morava je večeštěná, voda se dá pit, rebe só zdravy jak rebe a navíc, hrnó se sem bobři. Ze začátko všeci bele cely nadšeni, že oviděle první bobři hráz a ohlodané strom. Pak začale remcat ledi, co majó pozemke okolo vode, protože tam furt córale ti bobři, ožirale kde co a pantáta nemuhl ani panimámě nějakyho bobra opatřet, abe měla na kožoch, protože bobr je chráněné. Pak to ale hlodavci přehnale. Začale stavět hráze oprostřed města o plynáren.
Voda začala stópat. Kdebe tam stála ož ta nová Šantovka, prodavačke be ož mosele fasovat gumáke. Děti Zeměkóle začale bet smotni, protože ož nemuhle tvrdit, že město se zabetonovává, protože všode bela hlodavá přiroda a ohlodany dřevo.
Zato vodáci a podvodnici začale mět zně. Morava bela splavná od Moravičan až po tržnico. Ministr Bárta začal nakopovat remorkére pro kanál Odra-Dunaj-Labe a začal klačet bobre k eště lepšim cenám. Olomóc se zas dostal do novin a televize.
Ale to be nebele Hanáci, kdebe seděle na lavce a bele cely bez sebe z té sláve. Kdo be toť chtěl nějaky turiste nebo televizo?Toho shono belo ož až po stařéčkovo a tak se rozhópale a začale jednat!
Městská policija se přemenovala na „Hoche od bobři řeke“ a bobr bel vehlášené jako třidni nepřitel. Jen co se polecajti naočele střilet, začalo přebévat kožéšku na paničkách a polecajtum narazile na hlavo podobnó hučko, jak mají londynšti bobici.
Netrvalo dĺóho, a zas belo dobře v našim malym Olomóco. Morava bez bobru zas lině teče městem, nidke žádné vodák, jenom ti polecajti só furt nahastrošeni jak předtim. Pak se nemužete divit, že se Olomóco začéná přezdivat Bobrová!
tonek.melhoba@seznam.cz
