Černou kostku rozkrádají do sběru

Na Opavsku stojí přibližně dvě stovky soch. Restaurátor Tomáš Skalík je zná všechny. Za nejvýznamnější díla považuje mariánský morový sloup Panny Marie na Dolním náměstí v Opavě, bronzové ptáky na Ostrožné ulici a pomník k osvobození města Opavy – Zničená Opava.
„Mezi nejkvalitnější díla patří i starší barokní sochy, například ty na fasádě kostela svatého Ducha, socha svatého Jana Nepomuckého ve Slavkově, svatý Florián v Kateřinkách nebo například socha starořecké bohyně Ceres v parku na konci ulice Ostrožné. Taky známý Vodník na městském koupališti z předválečného období je výjimečný,“ hodnotí Skalík.

Panna Marie, chlouba Opavy

Pískovcový sloup se sochou Panny Marie na Dolním náměstí řadí Skalík k ozdobám města. „Postavil ho v roce 1675 hrabě Jiří Štěpán ke slávě Panny Marie,“ povídá restaurátor. Socha vznikla podle vzoru vídeňského mariánského sloupu Am Hof, zdobí ji podpisy tvůrců a hořící srdce probodnuté mečem. Socha Panny Marie drží stráž nad kolemjdoucími na Dolním náměstí před kostelem svatého Vojtěcha. „Podstavec ukrývá skleněnou láhev s originálem pamětní listiny z roku 1869 a groš z roku 1860. V roce 1997 k těmto předmětům přibyl zápis o opravě sochy a platné mince,“ přibližuje Skalík.

Válečný pomník, nebo strom života

Nedaleko centra města v parku na ulici Joy Adamsové stojí „Černá kostka“. Ačkoliv je to obrovská a těžká socha, v minulosti se s ní dělníci pořádně nadřeli. Ne vždy stávala v parku. „Soše to tam sluší, ale není to ono. Na původním místě ve středu náměstí Osvoboditelů působila mnohem výrazněji. Jenže to se komunistům nelíbilo. Něčím je provokovala. A tak ji nakonec v roce 1980 přemístili a přejmenovali na Pomník k výročí založení města,“ uvádí Skalík. Sochu vyrobila brněnská sochařka Sylva Lacinová-Jílková. „Plastika z roku 1970 stála deset let ve středu náměstí Osvoboditelů, jehož autorem byl architekt Lubor Lacina, sochařčin bratr,“ přibližuje Skalík. „Černá kostka“ získala přemístěním jiný význam a v parku se více podobá stromu. „Kdysi vyjadřovala poválečné utrpení a zničenou Opavu. Nyní je to strom, ale proč ne,“ směje se Skalík. Socha je vyrobená ze žuly a hlavně z tepaného měděného plechu. To přitahuje vandaly. „Barevné graffiti jí neubírají na výjimečnosti, to ale neplatí o stavu uvnitř sochy. Kromě rzi ji likvidují především lidé, kteří zevnitř stěny krychle odřezávají kousky mědi a prodávají je ve sběrně. I toho jsou lidé pro pár drobných schopní,“ upozorňuje Skalík.

„Ptačák“ znají všichni

Třetím dílem, které podle Skalíka nejvíce zkrášluje Opavu, jsou bílí ptáci Kurta Gebauera na Ptačím vrchu v sadech Svobody. K mechanickým sochám večer chodí bezdomovci, opilci nebo narkomani. Mezi lidmi koluje zvěst, že uvnitř očí ptáků jsou kamery. Možná právě proto je někdo poničil. „Sousoší ptáků patří mezi nejlepší sochy v Opavě. Kdybych hledal nejlepší sochy v Česku, určitě bych je zařadil i tam. Tento monumentální skvost není hloupý nebo zbytečný. Naopak, je to velmi zajímavé sousoší. Kroutí hlavami a svítí jim oči,“ říká Skalík. Podle něj ptáci sbližují lidi. „Mám je moc rád. Chodím k nim se synem a toho baví, jak se hýbou,“ doplňuje Skalík.
Před pěti lety museli sochu odvézt a opravit. Kdosi rozbil převodový mechanismus hlav a jedno oko. Na původní místo se vrátila v červenci roku 2007. „Na slavné opavské ptactvo jsem se byl podívat nedávno. A byl jsem z nich nadšený,“ říká Vladimír Grézl z Ostravy.