České památky kvůli nákladným opravám zájemce příliš nelákají

Tuzemské realitní kanceláře mají ve své nabídce desítky historických objektů, jako jsou zámky, hrady či kláštery. Řada z nich čeká na své majitele již několik let a postupně chátrá, některé ale měly štěstí a noví vlastníci jim vrátili dřívější lesk. Komerční investoři památkovou ochranu budov často chápou jako problém, pro rekonstrukce těchto staveb se jim obtížně stanovují náklady.

„Starší budovy mohou být také méně atraktivní vzhledem k původním dispozicím, které nevyhovují dnešním požadavkům jak na bydlení, tak na práci,“ uvedl Jan Štefec z mezinárodní poradenské společnosti King Sturge. Zájem obcí zase brzdí nedostatek peněz. Například zámek v severomoravském Hnojníku je na prodej už několik let, obec v minulosti s koupí otálela a nyní na ni nemá peníze. „Je to osm až deset milionů korun. Tolik nemáme,“ řekla starostka Hnojníku Dagmar Molinová. Kvůli vysoké ceně na místní zámek nemá ani radnice v Rokytnici v Orlických horách.

#####Malý zájem snižuje ceny

Prodávající proto snižují nabídkové ceny, někdy i u významných historických objektů. Například znojemský Loucký klášter z 12. století chtěl stát prodat za 160 milionů korun, cenu ale musel kvůli nezájmu investorů snížit až na 55 milionů. U řady památek nepomáhají ani aukce. Zámek v Sobotíně na Šumpersku se dražil už dvakrát, pokaždé bez úspěchu. Obce nebo církve tak své zdevastované památkově chráněné budovy nabízejí někdy už jen za symbolickou korunu.

#####Ani úspěšný prodej nezajistí opravu

I když se památky někdy prodat podaří, nemají ještě vyhráno. Nový vlastník totiž může zjistit, že přecenil své síly. Několik majitelů vystřídaly například lázně v Kyselce na Karlovarsku a jediným výsledkem je, že z budov jsou téměř ruiny. „Vlastníci jsou povinni se o památky starat, jsou za to sankce i v milionových částkách, ale potíž je s právní vymáhatelností,“ podotkl šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec. Někdy také investoři kupovali chátrající památky s očekáváním, že se jim podaří získat na jejich obnovu příspěvky z Evropské unie nebo ze státního rozpočtu. Ne pokaždé ale uspěli.

Třeba v Liberci koupila soukromá společnost od církve poničený kostel sv. Maří Magdalény, zatím ale dotace neobdržela. „Památku však alespoň zabezpečila před další devastací,“ konstatoval Jiří Křížek z Národního památkového ústavu v Liberci. Na některé památky se ovšem usmálo štěstí a nový majitel jim vdechl nový život. Například v Plzeňském kraji se díky soukromým vlastníkům podařilo zachránit zámek ve Zbirohu, na Jičínsku zámek Staré Hrady. Přeměny historických objektů v hotely, penziony nebo restaurace ovšem ne vždy rádi vidí památkáři. Přehled o prodávaných objektech nemají, protože vlastník není povinen jim toto hlásit. „Změna využití objektu s sebou často nese nutné opravy, které narušují památkovou a architektonickou hodnotu objektu. Pokud je ale vlastník k budově šetrný, jsme rádi, že objekt dál žije,“ uvedl ředitel NPÚ v Olomouci Pavel Konečný.