Čeští vědci nalezli metodu levné produkce ozářených nanodiamantů a jiných materiálů využitelných pro vysoce citlivou diagnostiku chorob včetně nádorových onemocnění.
Článek vědců pod vedením Petra Cíglera z Ústavu organické chemie a biochemie a Martina Hrubého z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR publikoval vědecký časopis Nature Communications.
V diagnostice a nanomedicíně se používají nanodiamanty, které se připravují synteticky z grafitu za vysokých tlaků a teplot. Čistý nanodiamant však pro tyto účely příliš využitelný není, proto se nejprve musí poškodit jeho krystalová mřížka, aby v ní vznikly zvláštní poruchy umožňující optické čtení.
Poškození se nejčastěji vytváří ozářením nanodiamantu rychlými ionty v částicových urychlovačích, jde však o drahou a nepříliš efektivní metodu, neboť neumožňuje přípravu většího množství materiálu. Tým vědců vyvinul nový způsob ozáření v jaderném reaktoru, které je levnější (viz obrázek a). Využili způsob, při němž v neutronovém záření v reaktoru štěpí atomy boru na lehké a rychle letící ionty helia a lithia, které mají stejný efekt řízené tvorby krystalových poruch (viz obrázek b) jako tytéž ionty produkované urychlovačem.
Sprcha má však vysokou hustotu a v reaktoru je možné ozářit mnohem více materiálu. Tudíž je možné levněji připravit najednou desítky gramů vzácného nanomateriálu, zhruba tisíckrát více než ozařováním v urychlovačích.
Metoda navíc není úspěšná jen pro tvorbu poruch v mřížce nanodiamantu, ale též na karbidu křemíku. Podle vědců by tak mohla sloužit univerzálně ve velkém měřítku.
