Umí jen pár slov česky a přitom stojí v čele první české profesionální školy bowlingu, olomoucké Bowling Academy. Rodák ze země tisíce jezer, Fin Juha Maja. Juniorský mistr světa zná Olomouc sotva půl roku a už si ji stihl zamilovat.
„Jsem ve městě jen chvíli a už se tu cítím jako doma. Zvlášť teď, když je tu taková zima,“ říká s úsměvem Maja. Nadšený byl už z nabídky, která přišla před časem od manažera bowlingového centra Daniela Schinera. „Když akademie vznikla a hledali jsme nejlepší trenéry, napadlo nás oslovit Juhu. Hned s tím souhlasil,“ vzpomíná Schiner.
Zpočátku bral osmatřicetiletý trenér bowling hlavně jako možnost ulít se ze školy. „Kamarád mi řekl, že potřebuje třetího do týmu, abychom mohli hrát školní ligu. Pamatuju si, že jsem mu řekl něco ve smyslu: Bowling? Jsi si opravdu jistý? Zkusil jsem to a zjistil, že je to docela legrace,“ vypráví Maja.
Měl štěstí v tom, že ředitel finské školy sportovce podporoval. „Vždycky nám zařídil omluvenku s tím, že reprezentujeme školu. Takže jsme místo předmětu, který nás nebavil, šli hrát bowling,“ říká Maja.
„Záškolák“ brzy zjistil, že má na bowling talent a začal ho brát přece jen vážněji. „Chytlo mě to a dařilo se mi, takže jsem začal poctivě trénovat, často i více než třicet hodin týdně. Dal jsem si cíl, že se stanu mistrem světa. Po čtyřech letech jsem se dostal do národního týmu a v roce 1994 se mi podařilo dosáhnout vysněného cíle,“ popisuje kariéru Maja.
Z talentovaného hráče se po letech stal vyhledávaný trenér. Do Olomouce dojíždí jednou měsíčně a přes týden pak vede nejen svěřence akademie, ale i hráče z celé republiky, Slovenska nebo Polska. Se všemi mluví anglicky, ale stihl se už naučit i pár českých slovíček. „Jako první jsem uměl „jo!“, což bylo snadné, protože to máme i ve finštině. Pak jsem si ještě přidal „ahoj“ a před pár dny jsem se naučil další frázi: „Pivo bez pěny, prosim,“ chlubí se s úsměvem Maja.
