Největší část ceny elektřiny podle CZEPHO tvoří cena za silovou elektřinu (ta je neregulovaná a tvoří 45,4 %) a poplatek za distribuci (regulovaný, 35,6 %). V Česku se přitom cena elektrické energie odvíjí od ceny na německé energetické burze. To je pro ČEZ velmi výhodné – v Německu cenu ženou vzhůru paroplynové elektrárny, které vyrábějí velmi draze. ČEZ pak může prodávat za stejné ceny, přestože vyrábí energii levněji především ve vodních, uhelných a jaderných elektrárnách.
„Z tohoto důvodu je rovněž iluzorní představovat si, že pro občany České republiky by bylo jakkoli výhodné, kdyby snaha německé vlády uzavřít do roku 2022 své jaderné elektrárny rapidně zvýšila cenu elektrické energie v Německu. Ceny by stejným způsobem vzrostly i u nás,“ tvrdí.
ČEZ podle asociace poukazuje na to, že svou cenu silové elektřiny nijak neovlivňuje, protože je tvořena na (německé) burze. „Vždy však opomene dodat, že jeho monopolní postavení mu tak umožňuje dosahovat mnohem vyšší marže, nežli mají němečtí výrobci. Zatímco průměrná marže nad mezní náklady ČEZu je přibližně 50%, jeho německá konkurence má marži 32%,“ uvádí CZEPHO. Podobně, jako u silové energie, rostou neustále i distribuční poplatky. Ty v současné době tvoří 36 % ceny elektrické energie v typické domácnosti. Pro srovnání v Německu tvoří nejnižší podíl platby za distribuci pouhých 18 % (RWE), nejvyšší podíl platby za distribuci najdeme v sousedních zemích na Slovensku, kde tvoří rovněž 36 % (SSE). „Ceny distribuce v České republice nejen že jsou nejvyšší, ale pouze v Česku vykazují stoupající tendenci,“ podotýká.
Distribuci v Česku zajišťují podle CZEPHO formálně a účetně oddělené firmy v rámci skupin velkých energetických společností. Současná legislativa údajně distribučním společnostem umožňuje, aby zadávaly zakázky bez výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách, a to dokonce i sesterským či dceřiným společnostem v rámci skupiny. „To umožňuje uplatňovat neadekvátní výše externě zadávaných zakázek v rámci oprávněných nákladů, které jsou vstupem do regulačního vzorce a praktické vyvedení zisků mimo regulovanou distribuční společnost,“ tvrdí CZEPHO. Závažnost této situace podle ní potvrzují i aktivity Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který se koncem roku 2011 obrátil na Poslaneckou sněmovnu s žádostí, aby v rámci novelizace Zákona o veřejných zakázkách byla uložena distribučním společnostem povinnost zadávat externí služby v rámci veřejných zakázek.
