Na start Hornické desítky ve Frýdku-Místku se také letos přihlásilo mnoho atletů i rekreačních sportovců. Celkově se závodu zúčastnilo přes čtrnáct set běžců nejen z Frýdku-Místku, ale také různých koutů České republiky nebo Slovenska, Ukrajiny či Polska. Byl jsem mezi nimi.
Těsně před startem hlavního závodu se v prostoru startu tísnilo přes čtyři sta padesát běžců. Ještě jsem se s kamarádem zdravě hecoval. Jeho otec na moji otázku, zda poběží celých deset kilometrů, nebo jen kondiční tříkilometrový běh vtipně odvětil: „První tři kilometry poběžím, pak uvidím.“
Lidé fandili a fotili jako na mítinku IAAF
Když zazněl startovní výstřel, vydal se balík běžců na desetikilometrovou trať. Kolem trati bylo mnoho pořadatelů, kteří dohlíželi na to, aby si nikdo nekrátil trať nebo nějak nepodváděl. Kromě nich však
lemovaly okruh také desítky povzbuzujících diváků. Další otevřeli okna a fandili z nich. Když jsem vbíhal do druhého kola, fascinovalo mě, kolik lidí si probíhající závodníky fotilo. Připadal jsem si jako na mítinku IAAF.
Náraz do sloupku mě nezastavil
Až na pád zapříčiněný nárazem do sloupku, který brání vjezdu autům na cyklostezku podél Ostravice, jsem žádné vážnější problémy neměl. V posledním kole mi sice začaly docházet síly, ale s tím jsem
počítal. Deset kilometrů rozhodně není málo. I tak jsem ale dokázal asi patnáct set metrů nebo dva
kilometry před cílem trochu zrychlit. Věděl jsem, že do takového závodu musím dát všechno, co ve mně je. Konečný čas byl třiačtyřicet minut jedenatřicet sekund. Mí soupeři i spolubojovníci na trati říkali,
že je to slušný výsledek. „Chtěl jsem se dostat pod jednačtyřicet minut. Zaběhl jsem to asi za čtyřicet minut, čtyřicet sekund, takže jsem spokojený. Je to úžasná akce s dlouholetou tradicí. Těžko si dovedu představit, že bychom se bez ní museli obejít,“ líčil jeden z účastníku hlavního závodu Bohumír Najdek. Největší aplaus patřil jednaosmdesátiletému vítězi závodu v kategorii nad pětasedmdesát
let Františku Zikešovi. Jen tak tak jsem se ubránil slzám. Před jeho výkonem se musíme sklonit. „Věřím, že se tady příští rok zase všichni sejdeme k jubilejnímu pětadvacátému ročníku,“ zakončil závod hlavní pořadatel Josef Nejezchleba.
