Drogy: školy sází na osvětu

Žáky můžeme kontrolovat. Testovat žáky nemáme zapotřebí. Děláme besedy. To jsou nejčastější odpovědi na otázku, zda učitelé namátkově kontrolují žáky, zda neberou drogy. „Kámoš nám ve třídě nabízel trávu,“ zaznívá z druhé strany barikády. Souhlas rodičů s tím, že jejich dítě mohou kantoři prověřit v případě podezření na konzumaci drog, je doménou Masarykovy základní školy v Klatovech. „Zatím jsme ale žáky na přítomnost drog netestovali. Ostatně ani žádné testy nemáme, vše bychom dělali ve spolupráci s policií a rodiči,“ podotýká ředitelka Emílie Salvetrová s tím, že na začátku školního roku většina rodičů souhlas podepsala. Z toho ovšem vyplývá, že někteří rodiče s kontrolou nesouhlasí. Mají co skrývat, nebo považují testy za zbytečné? „Doba se prostě mění a my s ní. Když jsem já chodil do školy, o drogách jsme něco slyšeli, ale nepatřily mezi zábavu dětí jako dnes. To samé platí třeba o klukovských rvačkách o přestávkách. My jsme se strkali, váleli se třeba i po zemi, jenže dnešní děti se mlátí pěstmi a kopou se,“ kroutí hlavou čtyřicetiletý Karel Houkal.

Naopak v základní škole v Tolstého ulici prý nemají kontroly žáků zapotřebí. „Učím tady osm let a za tu dobu jsme podezírali jen jednoho žáka,“ vzpomíná ředitel Vítězslav Šklebený. „Zavolali jsme rodiče a nakonec jsme u něj našli v tašce vysypaný tabák z cigaret,“ dodává. Odborníci ovšem tvrdí, že testování žáků nic neřeší a jen to prohlubuje propast mezi dětmi a učiteli.

„Testy jsou na hraně s omezováním osobní svobody, takže ani my se do toho moc nehrneme. Spíš sázíme na osvětu,“ tvrdí ředitel Střední zdravotnické školy v Klatovech Jaromír Veselý. „Jednou jsme na praxi nechali dvěma žákům vzít krev a naše podezření se potvrdilo. To byl jediný případ za několik let. Navíc pokud někdo propadne drogám, obvykle přestane chodit do školy. Takže můžeme argumentovat neomluvenými hodinami a takového žáka vyloučit,“ dodává.

Navíc dokázat žákovi, že užívá drogy nebo je nosí do školy a nabízí ostatním, je poměrně složité. Dokud ho učitelé nechytnou za ruku, nemají šanci. A prohledávat tašku na základě podezření je nezákonné. „Pár mých spolužáků už trávu zkusilo. Někteří si občas ještě dají, ale většinou jen příležitostně na víkendové diskotéce. Ne aby to kouřili pořád nebo hazardovali s něčím tvrdým,“ říká šestnáctiletá Kristýna.