Po firmě Levi's začala džíny, rifle či texasky vyrábět řada firem a kalhoty z pevné modré látky dostaly nejrůznější střihy. V 50. a 60. letech 20. století byly symbolem revolty teenagerů a později se staly módním hitem i luxusním zbožím pro všechny generace.
Historie džínsů, jež byly za studené války v socialistických zemích propagandou označovány za symbol úpadku Západu, se začala psát v americkém San Francisku, kde firma Levi Strauss & Co. (Levi's) sídlí dodnes. Jejich otci ale byli dva evropští přistěhovalci - židovský krejčí z Lotyšska Jacob Davis (1831-1908) a židovský obchodník z Bavorska Löb (Levi) Strauss (1829-1902). I název džíny (anglicky jeans) má svůj původ v Evropě - podle italské Janova (francouzsky Genes), kde se již od středověku podobná hrubá tkanina vyráběla.
Texasky a rifle
V Čechách se jim říkalo také rifle podle italské značky džínsů prodávaných v 70. letech v Československu v prodejnách Tuzex. Texasky se jim (nejen v češtině, ale například i v katalánštině) říká podle amerického Texasu a tamních kovbojů a například ve španělštině jsou to kovbojské kalhoty.
Původní levisky se zrodily v kalifornském velkoobchodu s textilním zbožím Leviho Strausse poté, co si zlatokopové stěžovali na nepříliš pevné kalhoty, jimž se vytrhávaly kapsy. Řešení našel krejčí Davis, který zpevnil kapsy nýty. Sám ale neměl peníze na získání patentu, tak se spojil se Straussem. Již záhy po získání patentu vznikl jeden z nejslavnějších modelů této firmy - Levi's 501 s poklopcem na knoflíky.
V roce 1889 založil v Kansasu Američan Harry David Lee další slavnou firmu s džínovým oblečením, která expandovala díky výrobě pracovních kalhot, kombinéz či bund a ve 20. letech přišla s poklopcem na zip. V polovině 40. let se zrodila další slavná značka Wrangler, kterou v začátcích proslavil krejčí polského původu Bernard Lichtenstein, zvaný Rodeo Ben, jenž vylepšoval kalhoty pro kovboje.
Fenomén, který lze těžko vysvětlit
V 50. letech 20. století džíny zpopularizoval film Rebel bez příčiny a herec James Dean, který z této části oděvu udělal symbol vzpoury mladých. Tehdy bylo také někde v Americe zakázáno nosit džíny do divadla, restaurací i škol. V roce 1961 proslavila levisky fotka Marilyn Monroe z filmu Mustangové a začal zlatý věk džínsů. V roce 1965 se údajně poprvé objevily ve slavném newyorském butiku Limbo džíny s opraným efektem.
Následoval boom všelijakých střihů a „vylepšování“, nad nímž by se možná otcové džínsů Strauss a Davis obraceli v hrobě. Kromě různých výšivek, barevných odstínů či vykládání kamínky se na některých modelech záměrně vytvářely díry a vedle opraného efektu přišel i efekt potrhaný. Džíny se staly těžko vysvětlitelným fenoménem, který nosí po celém světě nejen kovbojové a farmáři, ale i prezidenti či supermodelky.
