Ve dvanácti letech objevil Ewu Farnou producent Lešek Wronka. Písní „Měls mě vůbec rád“ hned dobyla všechny hitparády. Od té doby vydává jednu desku za druhou a její skalní fanoušci dospívají spolu s ní.
Ze severu Moravy jedete na sever Čech, co víte o Mostě?
Poprvé jsem o něm slyšela na základní škole při zeměpisu. Když mi pak táta říkal, že pojedeme do Mostu, říkala jsem si fajn, to je chvilka v autě. Kousek od Vendryně, kde bydlím, jsou totiž Mosty u Jablunkova. To bylo překvapení, když jsme pak jeli přes celou republiku.
Zavítáte do kraje horníků, myslíte, že bude zdejší publikum podobné?
Občas se na koncertech přesvědčím, že jsou lidé v některých oblastech stejní. Ať už v Česku nebo Polsku. Uvidíme, jak se budu v Mostě líbit.
Nenapadlo vás natočit klip z prostředí moravského průmyslu?
To mě nikdy nenapadlo. Zatím se snažím zpívat o tom, čím žiju a co trápí lidi v mém věku. Asi by mi nikdo v sedmnácti nevěřil, že se zajímám o zdejší průmysl. Možná až budu pracovat v třineckých železárnách. Ale jejich ředitele znám, je to můj soused, tak možná někdy něco vymyslíme.
A jak to bylo s písní Ostrava, kterou chtěl s vámi Ruda z Ostravy nazpívat?
Máme na sebe číslo, on to vypráví s nadsázkou, že mě nemohl sehnat. Jenže jeho e-mail se mi ztratil mezi hromadou ostatních zpráv. A když si toho pak Lešek všiml, zjistila jsem, že už se Ruda mezi tím domluvil s Martinou Pártlovou. Nazpívali to opravdu skvěle a s Rudou určitě někdy něco spácháme.
Od chvíle, kdy jste vydala první klip, jste vyrostla v mladou ženu. Připomínáte v jednom klipu Evanescence. Srovnávají vás fanoušci s někým?
Hodně s Martou Jandovou, což mi velmi lichotí. Ona je kus ženské s obrovským charisma. Ne žádná vychrtlá manekýna. Je to fakt baba. Přirovnání k Evanescence je taky super, děkuji.
Podíváte se na své staré klipy?
Teď mě každé ráno budí moje DVD. Má čtyřletá sestra si ho pouští každé ráno a líbí se jí hlavně „Měls mě vůbec rád“, takže to teď vidím hodně často. Byla to moje první zkušenost s kamerou. A točili jsme to tak, aby vše bylo úměrné k mému věku. Ve třinácti letech jsem neznala šminky, make-up. Vůbec by to ke mně nešlo.
Kdyby Lešek Wronka nenastartoval vaši kariéru, zkusila byste štěstí v nějaké pěvecké soutěži jako Superstar?
Ne. Nikdy jsem nechtěla být zpěvačkou. To moje učitelka mě stále nutila chodit někam na soutěže. Když dávali druhý ročník, byla jsem ještě moc mladá. Pak si mě ale všiml Lešek a navrhl, abychom natočili desku. Říkala jsem si, že je to nějaký podivín, když ale rok jednal s mými rodiči, došlo mi, že to myslí vážně. Naši se mě ptali, jestli to vážně chci, řekla jsem, že jo. Pak jsem nevěřícně koukala, že píseň boduje, najednou jsem byla na Slavíku, jela na první turné. Byl to fofr.
Touhle odpovědí naštvete hodně lidí, kteří se snaží léta prosadit. Nemyslíte?
Tomu se říká zákon schválnosti, že nakonec děláte to, co jste nechtěli. Držím palce všem, kteří chtějí zpívat. Ať to nevzdávají, musí potkat správné lidi. Náš rybník je malý, není to tak těžké.
Dočkáme se letos nové desky?
Letos poprvé ne. Připravuji polskou verzi CD virtuální. A nějaké písně v angličtině. Už jsme jich pár natočili a nabídli je do Evropy. Vypadá to nadějně, ozvali se Němci a Rusové.Příští rok, až budu mít osmnáctiny, to všem pořádně vynahradím.
A na co se mohou těšit Mostečané?
Přichystáme pěknou šou. Není to turné, takže nebudu mít různé kostýmy. Ale lidé se mohou těšit na známé písně v novém kabátě. A jak to bude celé vypadat, neumím dopředu říct. Jsem hodně impulzivní, doufám, že v Mostě nevymyslím nějakou šílenost, jako je skákání do publika.
