Pro hasiče Petra Prudkého je focení koníčkem. Je v něm ale natolik dobrý, že své práce i vystavuje. Nyní v Havířově představil svou kolekci aktů, kterou pak chce ukázat i lidem ve Frýdku-Místku. Na otázku, zda se cítí být víc fotografem nebo hasičem, odpovídá s úsměvem. „Obojím. V práci vyjíždím
i k nebezpečným zásahům. Když fotím, krásně si u toho vyčistím hlavu,“ říká Prudký.
U profesionálních hasičů v Třinci pracuje už dvacet let. Fotografovat začal jako dvanáctiletý kluk. Do práce sice svůj drahý fotoaparát nenosí, ale i u zásahů své umění upotřebí. „Jezdíváme fotit místa požárů. Radím svým kolegům, jak si nastavit foťák, jaký použít čas a clonu. Nevěřili byste, ale i spáleniště a místo činu se dá nafotit s lehce uměleckým nádechem,“ vysvětluje Prudký. I na ryze technických snímcích, které slouží vyšetřovatelům, se snaží pohrát si se světlem. Jeho kolegové prý sice fotí obyčejnými kompaktními fotoaparáty, ale i s nimi se dají dělat podle Prudkého divy.
S foťákem v přírodě
Prudkého znají lidé ve Frýdku- Místku a okolí hlavně pro jeho snímky hor a přírody. Na téměř každé turistické chatě v Beskydech si mohou turisté koupit pohlednici, kterou nafotil on. Prudký si však chtěl
zkusit i něco jiného. Rozhodl se proto nafotit akty. „Dělal jsem studentské tablo a jedna z dívek souhlasila, že mi zapózuje. Fotil jsem ji v přírodě. Ateliéry nemám rád. Na jednom obrázku je v lánu obilí,
jinde v porostu orobince v Bašce, který už tam dnes bohužel není,“ přibližuje Prudký. Jeho modelka Marika Mikušová připouští, že nechat se fotit venku má i nevýhody. „I když jsem pózovala hlavně
v létě, ne vždycky bylo teplo. Musela jsem vydržet chlad a nebo chodit naboso po oraništi,“ líčí Mikušová. Také ona je z Frýdku-Místku. S Prudkým fotila akty poprvé. „Přiznám se, že jsem
měla před vernisáží trému a ostýchala jsem se. Ale bylo to fajn a pochyby zmizely,“ dodává
modelka.
