„Tento týden začínáme odstraňovat záznamy na základě žádostí, které jsme přijali,“ řekl mluvčí Googlu Al Verney. „Je to pro nás něco nového, každá žádost se musí posoudit jednotlivě. Pracujeme co nejrychleji na tom, abychom se tím probrali,“ dodal. Společnost dostala během prvních čtyř dní od konce května, kdy spustila internetový formulář pro žádosti o vymazávání dat, přes 41 000 podnětů.
Google neuvedl. jaké procento žádostí spadá do oblasti, kterou soud specifikoval jako potenciálně nežádoucí. Žadatelé musí kromě svých identifikačních údajů poskytnout firmě internetovou adresu každého odkazu, jehož odstranění požadují, a vysvětlit, proč je tato adresa ve výsledcích vyhledávání „irelevantní, zastaralá nebo jiným způsobem nevhodná“.
Kritici: Je to cenzura a mazání historie
Kritici označují rozhodnutí soudu za cenzuru a snahu o vymazávání historie, jejímž důsledkem bude, že o vymazání nepohodlných údajů budou žádat politici a zločinci. Zastánci verdiktu jej hájí tím, že soud vyňal ze svého rozhodnutí odkazy, u nichž právo veřejnosti na informace převažuje nad právem jednotlivce na soukromí.
Google je největší internetový vyhledávač na světě. V Evropě zpracovává 90 procent všech dotazů k vyhledávání. Rozhodnutí soudu se vztahuje jen na vyhledávač Google, nikoli na jiné vyhledávače ani na samotné webové stránky, kde jsou příslušné „nežádoucí“ informace uloženy.
| Právo být zapomenut |
|---|
| „Právo být zapomenut“ ve výsledcích vyhledávače Googlu přiznal evropským občanům Soudní dvůr Evropské unie. Stalo se tak v případu Španěla, který si stěžoval na údajné narušení soukromí v souvislosti s dražební vyhláškou na svůj opětovně nabytý dům, jež se objevila ve výsledcích vyhledávání. |
