Zmínky o prvních z nich jsou staré přes tři tisíce let. Vznikaly současně v persko-arabské oblasti okolo Středozemního moře a v daleké Číně. Do Evropy se dostaly s maurskou kulturou přes Pyrenejský poloostrov okolo roku 800 našeho letopočtu.
Nejstarší zpráva o větrném mlýně na území Čech pochází od pokračovatelů Kosmovy kroniky, kde se píše, že v roce 1277 byl větrný mlýn postaven na zahradě Strahovského kláštera. Mlýn postavil v době hladu za vlády poručníka Oty Braniborského opat Siegfried, který vedl klášter premonstrátů. Zanikl asi až za třicetileté války vinou Švédů. Od tohoto data vznikají na území Čech, Moravy a Slezska další mlýny, jejichž staviteli jsou hlavně kláštery, feudálové a města.
Větrné mlýny postupně nahrazovaly málo výkonné ruční mlýnky a doplňovaly síť mlýnů vodních. Nejstarší doložený větrný mlýn na Moravě stál v roce 1440 v Bavorově na Opavsku. Největší rozvoj větrných mlýnů nastal v 18. a 19.
století společně s všeobecným rozvojem hospodářství a zvýšenou potřebou potravin. V této době stály po Evropě desítky tisíc větrných mlýnů nejrůznější konstrukce. Jen na území Čech, Moravy a Slezska je zaznamenáno přes tisíc lokalit, kde stával větrný mlýn nebo větrný mlýnek s turbínou. Takzvané větřáky se staly významným doplňkem výkonnějších vodních mlýnů v oblastech, kde byl nestálý nebo nízký průtok vody v potocích a řekách. Větrné mlýny k provozu potřebovaly nutně příliv stálých větrů, čehož dokladem je i největší výskyt těchto mlýnů v oblasti Moravské brány a celkem malý v oblasti České kotliny. Ve 20. století byl větrný pohon mlýna rychle vytlačen spalovacím motorem a elektromotorem.
#####Typologie větrných mlýnů
Dnes se na území České republiky nacházejí větrné mlýny tří základních typů:
* větrné mlýny německé (beraní, sloupové, kozličí, samec),
* větrné mlýny holandské (samice),
* varianta s Halladayovou turbínou,
* větrné mlýnky s turbínou.
U nás byly nejrozšířenějším typem větrné mlýny německého typu, které jsou dřevěné a natáčejí se proti větru celé na středovém sloupu. Druhou skupinou jsou větrné mlýny zděné, holandského typu, kde se natáčí s perutěmi proti větru pouze střecha mlýna. Variantou těchto typů jsou modernější mlýny s Halladayovou turbínou. Jejich základem je zděná budova libovolného půdorysu, kdy je na střeše umístěna větrná turbína, která se samočinně natáčí proti větru. Jediným dochovaným exemplářem tohoto typu mlýna u nás i v Evropě je větrný mlýn v Ruprechtově na Vyškovsku. Třetím typem jsou větrné mlýnky s turbínou, které se vyskytují pouze na Ostravsku. Jedná se o malou deštěnou stavbu o rozměrech obvykle 3 x 3 metru, nad kterou je na stožárové trubce osazena větrná turbína typu Kunz - Eclipse. Ve třicátých letech 20. století jich bylo u samostatných zemědělských usedlostí několik set. Dnes lze v terénu najít ještě asi 60 staveb. Dosud žádný z nich není památkově chráněn.
#####Představitelé jednotlivých typů větrných mlýnů
Partutovice, okr. Přerov, kulturní památka č. 41161/8-506 z roku 1963
Partutovický dřevěný větrný mlýn německého typu má čtvercový půdorys 5,75 x 5,75 metru a výšku 10,6 metru. Budova je dvoupodlažní, střecha je krytá šindelem. Průměr větrného kola je 14,6 metru, plocha jednoho křídla činí 10,6 metru čtverečního. Stěny jsou deskové, čelní stěna s perutěmi je kryta šindelem. Na zadní straně je zastřešená pavláčka se šalandou, vyvažující váhu perutí. Výborně zachované mlecí zařízení má jedno složení poháněné shora. Je zde i druhé cévové kolo pro pohon krupníku. Mlýnské kameny mají průměr 1,25 metru. V přízemí stojí nádherně zdobená moučnice s iniciálami IHS, srdcem s plameny, Sluncem, Měsícem a hvězdami. Větrný mlýn byl postaven Antonínem Mockem v roce 1837. Roku 1894 koupil a opravil chátrající mlýn bývalý krajánek Benedikt Maršálek.
Mlýn mlel až do zapečetění za 2. světové války, během které byl hodně poškozen. Po válce již mlynář nedostal povolení k mletí a na opravu „mrtvého kapitálu“, jak mu říkal poslední mlynář Augustin Maršálek, nebyl materiál ani peníze.
Opravy a rekonstrukci v letech 1953-1955 provedli památkáři společně s velmi šikovným mlynářem nákladem 217 tisíc korun. Provedli i náročnou výměnu valu, tj. hlavního hřídele. Po rekonstrukci dostal mlynář povolení ke šrotování, což byl nejlepší způsob, jak mlýn uchovat pro budoucnost. Další rekonstrukce proběhla v roce 1998 za 90 tisíc korun. Dnes je mlýn v bezvadném stavu zvenku i uvnitř a je dokonce provozuschopný. Jedná se o nejzachovalejší a nejlépe udržovaný větrný mlýn v ČR a je ukázkou velmi dobré spolupráce památkové péče s vlastníkem. V přilehlém stavení bydlí majitelé, kteří mlýn na požádání každému rádi ukážou.
Přemyslovice, okr. Prostějov, kulturní památka č. 23809/7-5770 z roku 1973
Přemyslovický větrný mlýn holandského typu je jedním z mála větrných mlýnů, který neprošel žádnými stavebními úpravami, takže objekt i vnitřní zařízení se zachovaly v naprosto původní podobě. Jehlanovitá střecha posazená na kolejnici je krytá šindelem. Pomocí dvou rumpálů se dají perutě se střechou otáčet proti větru. Hlavní hřídel dlouhý 6,8 metru má průměr 0,69 metru. Paleční kolo o průměru 2,25 metru má rekordních 152 zubů. Svislý hřídel je kovový. Dvě mlýnská složení v druhém podlaží jsou poháněna shora. Jedno přímo, druhé pomocí řemenového převodu. V přízemí se dochovalo zařízení na prosévání zrna a meliva, tj. hranolový vysévač a moučnice. Úplným unikátem ve větrných mlýnech je čtyřboký hranolový vysévač spojený s tarárem domácí konstrukce.
Mlýn má dvě složení o průměru kamenů 1,1 metru a 0,8 metru. V první části -čisticí - mlýnské kameny sloužily ke špicování obilí a na čtyřbokém hranolovém vysévači se zrní prosévalo a na výskoku čistilo v taráru. Druhá část - mlecí - je klasické české složení s mlynářským pytlíkem v moučnici. Použití hranolového vysévače znamená, že se jedná již o tzv.
poloumělecké složení, takže v tomto mlýně vidíme přímo vedle sebe postupný přechod z českého na poloumělecké složení. Historie tohoto větrného mlýna je zajímavá. První mlýn německého typu byl na toto místo přestěhován v roce 1841 z Plumlova, kde již nějakou dobu mlel. V roce 1883 se rozhodl nový majitel přesunout mlýn bez rozebírání o 60 metrů z obecního na svůj pozemek. Přesun provedlo 55 mužů na válcových kládách. Mlynář Krečmer byl spokojen a chlapům dal putnu slivovice a sedm kop tvarůžků. Oslava však skončila špatně, neboť mlýn do rána kompletně vyhořel. Mlynáře to nezlomilo a již příští rok stál na stejném místě nový mlýn, tentokrát holandského typu o průměru 9 metrů a celkové výšce 11,1 metru. Ten mlel s válečným omezením ještě v roce 1945. Potom mlýn zůstal bez provozu a zpustl. V roce 1956 byla za přispění památkářů opravena střecha (výměna 2800 šindelů) a osazeny symbolické perutě. Pavel Hajkr, nejmladší z mlynářského rodu Hrabalů, který vlastní mlýn již pět generací, posledních několik let mlýn intenzivně opravuje a renovuje. Jeho cílem je tento výjimečně zachovalý mlýn zpřístupnit veřejnosti a vybudovat v něm privátní muzeum využití větrné energie.
Horní Těrlicko 215, okr. Karviná, navržen na památkovou ochranu
Jedná se o typický větrný mlýnek s turbínou a je dochovaný ve výborném stavu. Postaven byl ve dvacátých letech minulého století a naposledy mlel před 20 lety. Má větrnou turbínu o 12 lopatkách a průměru 2,5 metru. Stavba má půdorys 2,9 x 2,9 metru a výšku 3,5 metru. Natáčení turbíny proti větru je pákové.
Mlýnské kameny mají průměr 0,48 metru. Dobře zachovalý násypný koš má rozměr 55 x 47 centimetrů a výšku 35 centimetrů. Moučnice včetně rotačního vysévače je dlouhá jeden metr. Mlýnek je ve výborném stavu, a proto byl v roce 2007 členy sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně podán návrh na jeho památkovou ochranu.
