David Marcus ve Facebooku šéfuje nástrojům pro zasílání zpráv a obecně komunikaci. Jde zejména o Facebook Messenger a WhatsApp, tedy o produkty, které stojí za velice rychlou změnou v tom, jak dnes lidé komunikují. WhatsApp a spol. sebraly mobilním operátorům byznys s SMS a voláním a z obou záležitostí udělaly komoditu.
Zejména evropští operátoři to vůbec nenesou dobře a volají po regulaci amerických internetových firem. Noví představitelé evropské digitální agendy v čele s komisařem Güntherem Oettingerem jim velice naslouchají a rádi by regulovali, jak jen to bude možné. Operátoři argumentují třeba tím, že oni regulaci podléhají a jsou tak oproti Facebooku či Googlu v nevýhodě. A navíc musí platit výstavbu nových sítí, což internetoví hejsci nemusí a jen se přiživují.
Kdo neinovuje, zemře
Jenže tohle je přesně ten druh smýšlení, na které Schmidt, Marcus a mnozí další narážejí. Operátoři dávno mohli být ti, kdo plynulý přechod na nový způsob komunikace způsobí. Nemuseli si zuby nehty držet svůj starý byznys, mohli se dívat kolem sebe a jít nové éře naproti. Kdo neinovuje, doplatí na to. Dnes už SMS lidi často nepoužívají ani v případě, když je mají „zadarmo“ k datovému balíčku. Když někdo chce neustále těžit ze zasílání SMS, tedy konceptu, který je mnoho let starý, nemůže se současné realitě divit.
Americké internetové firmy neustále investují do budoucnosti a dalšího rozvoje. Facebook například za operátory nenáviděný WhatsApp zaplatil 22 miliard dolarů. „Jen tak“, protože v tom viděl budoucnost. Operátoři se naopak snaží investice do rozvoje infrastruktury co nejvíce minimalizovat a naopak vydávají více a více peněz na bruselský lobbing a ochranu starých pořádků.
Namísto toho, aby operátoři honem rychle začali z rukávu sypat nápady, jak využít nových internetových služeb a nabídnout je společně se svými tarify, raději lobují za porušení síťové neutrality.
Když sousedovi chcípne koza
Evropu nespasí protekcionismus a kroky, které by rád Oettinger zavedl. Dělení Googlu a další klacky pod nohy starému kontinentu nijak nepomohou. Když sousedovi chcípne koza, nám se lépe žít nebude. Evropa potřebuje, aby se v ní rodily firmy jako Google či Facebook, a musí nastavit podmínky toho, aby to bylo možné.
Stačí se podívat na rozvoj rychlého internetu, na rozvoj internetu budoucnosti. Evropská unie bude na tyto účely posílat obří dotace – jen do Česka přijde 14 miliard. Ve Spojených státech dělá Google pokusy v podobě Kansas City a sítě Fiber, Facebook rozjel projekt Internet.org a obě firmy zkouší přenos dat pomocí balónů, bezpilotních letadel a tak dále. Operátoři si v podstatě jen stěžují.
Evropa by přitom měla vidět, jak moc svobodný a široce dostupný internet nakopává celou ekonomiku a všechny na to napojené záležitosti. Zde lze opět citovat Erica Schmidta, který nyní v Davosu prohlásil, že většinu problémů vyřeší rozšíření broadbandu. Internet má obří dopady ve vzdělávání, podnikání, zaměstnanosti či veřejné sféře. Stačí alespoň trochu sledovat vývoj v mnoha afrických zemích.
Stát je užitečný
Stát přitom v rozvoji inovací může sehrát zásadní roli. A není to pouze o tom, že by neměl překážet. Jeho angažovanost naopak může velice prospět. Jak nedávno ve svém komentáři připomněl novinář Fareed Zakaria, u zrodu Silicon Valley stála vláda. Ne snad, že by tam poslala dotace, ale patřila k prvním velkým zákazníkům vznikajících firem.
