První pacientkou, na které se technika v rámci klinického testování vyzkoušela, byla seniorka trpící degenerativním onemocněním části sítnice, věkem podmíněnou degenerací makuly. Tříhodinová operace se uskutečnila v nemocnici ve městě Kóbe. Pacientka bude zřejmě propuštěna po třech až sedmi dnech.
První série klinických testů této metody se uskuteční na pacientech, kterým nepomáhají existující postupy nebo již o zrak takřka přišli. Transplantace sítnice tak výrazně nezlepší jejich problém se zrakem. Další etapa testů se zaměří na pacienty v první fázi nemoci, u kterých by procedura měla vést k navrácení zraku, vysvětlují vědci ze střediska Riken, které program zaštiťuje.
Okolo 2020 by léčba mohla být dostupná všem
Okolo roku 2020 by se pak procedura mohla nabízet i pro běžné pacienty, napsal list The Japan Times. Takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky, které jsou připraveny z vlastních buněk pacienta, jsou označovány za budoucnost medicíny. Pluripotentní buňky pocházejí z pacientovy kůže, riziko odmítnutí tam tedy nehrozí. Tyto kožní buňky lze přitom přeměnit, „přeprogramovat“ například právě v kousek oční sítnice.
Japonský molekulární biolog Šinja Jamanaka získal společně s britským biologem Johnem B. Gurdonem v roce 2012 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Byl oceněn za objev schopnosti návratu specializovaných buněk zpět do stadia pluripotentní kmenové buňky.
