Funguje to bezvadně. Zpěvačka (s narůstající opatrností a čím dál větším zpožděním) pravidelně přežvykuje aktuální dění vrstevníkům, kteří potřebují držet krok s dobou a „cítit se mladě“ pro ně znamená dělat vše – mluvit, poslouchat, vypadat i prožívat – stejně jako generace dvacátníků udávajících trendy. Interpretka tak má za zády beze zbytku věrnou cílovou skupinu, která jí promine i slabší nahrávku, jen když funguje jako průvodce platnými módními i životními styly.
Čtyři roky staré album Hard Candy vavříny nesklízelo. I na vkus fanoušků navyklých na neustále převlékání kabátů bylo nepřesvědčivé. Naštěstí tentokrát vane vítr příznivým směrem, a tak se může vrátit „Madonna klasik“, diskotéková ikona a věčný provokatér. V rozhovorech sice skloňuje inspiraci filmy padesátých let, ale to jsou jen další berličky, které mají cílovou skupinu utvrdit, že jde o víc než o obyčejný pop.
Z novinky zní ryze současná taneční hudba, křišťálově čistý pop s dotekem housu nebo techna a opatrnými dozvuky předchozího projektu, pochopitelně nemohou chybět dnes zřejmě neodmyslitelné hrátky s vokálními efekty. Ostatně očekávat od interpretky něco jiného než věrnou kopii posledního dění by bylo stejné jako sázet na to, že se v hokejovém finále na letní olympiádě utkají Angola s Ugandou.
Hudbu zachraňuje rutinní vklad producentského týmu, zato přejímání slovníku, estetiky, hodnot a uvažování mladší generace je podobně jako na desce předchozí zcela nevěrohodné. Madonně zkrátka dvacet neuvěříte, na interpreta, který ještě nedávno nahrával zajímavá alba s obsahem, je blábolení, jehož autorem může být kterýkoli „rozhlasový“ interpret, poněkud málo.
A nezabírají ani někdejší provokace. Omluva Bohu za spáchané hříchy, neboť zpěvačka „ze všeho nejvíc touží být strašně hodná“ v úvodu jedné z písní je s ohledem na plytkost jí následujícího textu zatím nejvydařenějším vtipem roku.
Madonna: MDNA
Vydavatel: Interscope, 2012
Hodnocení: 50 %
Autor je spolupracovníkem redakce
