Kde Powers v roce 2011 skončil, navazuje zcela organicky letos díky Wondrous Bughouse, desce ještě ambicioznější a propracovanější. Již obal alba a první tóny ale pozornému posluchači napovědí, že Powers přece jen neusnul na vavřínech a novinka je o poznání jiná.
Hlavní změnou je dodání velké dávky psychedelie a disharmonií, které stále velmi působivé melodie často nabourávají. Po úvodní předehře ale přichází doslova hymna Mute, která znovu představuje Powersův typický rukopis. Krásné melodické klenutí, jednoduchý rytmus, příjemný vokál, zdánlivě stokrát obehraná „písnička“. Ale díky Powersovým skladatelským a producentským schopnostem výsledek i díky shoegazovým a jiným pazvukům zní zcela moderně. Přece nadčasově. Powers ještě mnohem více než na debutu připomíná finské samorosty Paavoharju.
Nahrávka zraje jako víno
Powers na Wondrous Bughouse rozhodně představil své nejlepší skladby. Na druhé straně oproti dokonale vyrovnanému debutu The Year of Hibernation lze jeho novinku nařknout z rozháranosti. Valčíkový Atticus Doctor sice zní jako dechovka 22. století, to ale nic nemění na faktu, že jde o kolovrátek otáčející se nesnesitelně pořád dokola bez jakéhokoli sympatického zadrhnutí. Při vrcholných chvílích skladeb, jako je Third Dystopia, mu ale podobné přehmaty člověk odpustí strašně rád. A už jen za složení Raspberry Cane by Powers zasloužil všechny ceny, které se v populární hudbě udílejí. Navíc celá nahrávka zraje jako víno a s každým poslechem je chutnější a působivější.
Youth Lagoon: Wondrous Bughouse Vydavatel: Fat Possum Records, 2013 Hodnocení: 80 %
