Láska je věda
Mou první láskou byl kamarád Jarda. Byl o rok starší než já a asi v sedmi letech jsme se vzali.
Za domem nás oddala kamarádka. Navlékl mi prstýnek z trávy, pak mi vlepil pusu a zrudnul. Já naopak zbledla. Hrůzou. Živě si vybavuji chvíli, kdy jsem doma při večeři oznámila sklesle rodičům, že jsem asi těhotná, protože mě Jarda políbil. Podívali se na sebe a pak mi vysvětlili, jak se věci mají. Dost se mi ulevilo. Moje první láska skončila po několika týdnech. Oznámil mi, že se zamiloval do mojí kamarádky a chce rozvod. Dokonce zrovna do té, která nás oddala. Měl ale smůlu, ona ho nechtěla. Asi týden kvůli tomu nemluvil nikdo s nikým. Pak jsme si přísahali, že už budeme vždycky jen kamarádi. S láskou je to někdy těžké. Každý člověk prý má někde ideální protějšek, a tak stojí za to ho hledat. Láska přece k životu patří.
