Není moc českých závodníků, kteří by jezdili mistrovství světa v motokrosu. Pravidelně se ho účastní jen jeden.
Martin Michek z Adamova u Českých Budějovic je už druhým rokem členem továrního italského týmu TM Factory Racing. Po minulé seznamovací sezoně se letos snaží prosadit mezi elitu světového motokrosu. Obnáší to závody na všech světových kontinentech i tréninky s osobním trenérem v Praze.
„Moc často se domů nedostanu,“ krčí rameny dvaadvacetiletý motokrosař.
Přesto jste jel nedávno téměř doma na mistrovství republiky v Kaplici. Jaký to byl závod?
Měl zvláštní vývoj. V první rozjížďce jsem startoval až kolem sedmého místa, ale tahle část závodu se jede na třicet minut plus dvě kola. Tím pádem se mi podařilo propracovat se až na první místo. Ve druhé rozjížďce mě ale hned po startu potkal pád. Najednou jsem byl čtyřicátý a dotáhl to jen na šesté místo. Celkově jsem skončil třetí.
Když vezmeme celou letošní sezonu. Jak se vám zatím v seriálu mistrovství republiky daří?
Předešlé závody jsem buďto vyhrál, anebo nedojel kvůli poruše motocyklu (usmívá se). Tohle byl pátý závod a celkově jsem v průběžném hodnocení třetí. Když mám v pořádku motocykl, daří se mi dojíždět na nejvyšších pozicích.
Čekal jste víc než průběžné třetí místo v seriálu?
Určitě jsem pomýšlel na nejvyšší stupínek. Ale dvakrát nebo třikrát byl můj výsledek poznamenaný poruchou motocyklu, což je v pěti závodech hrozně moc na to, aby člověk myslel na první místo. Ve zbývajícím závodě v Holicích si chci ještě vylepšit pozici. Na první místo už asi nedosáhnu. Jirka Čepelák letos dojíždí stabilně. Neměl vážnější kolizi.
Pokud by se vám to podařilo, připsal byste si zatím nejlepší výsledek v kariéře. Je to tak?
Co se týče českého mistrovství, tak ano. Můj nejlepší výsledek je zatím třetí místo, protože v poslední době jsem závodil taky v mistrovství světa, a z toho důvodu jsem nemohl odjet všechny domácí podniky.
Zmínil jste mistrovství světa. Jak se vám daří na mezinárodní scéně?
Letos je to moje druhá kompletní sezona a je to samozřejmě lepší než dřív. Člověk sbírá zkušenosti. Na mistrovství světa MX3 v Holicích jsem byl na bedně, podařilo se mi dojet na třetím místě.
Ještě jsou tu vyšší kubatury MX1 a MX2.
Letos se mi povedlo absolvovat závody ve všech třech kubaturách. Momentálně jsem v půlce sezony postoupil do třídy MX2 a docela mi to vyhovuje. V Lokti se mi podařilo zajet nejlepší výsledek dosavadní kariéry, když nepočítám závody MX3, která je o třídu níž. Byl jsem dvanáctý. Aktuálně jsem v šampionátu někde kolem třiatřicátého místa.
Jste jediný Čech, který jezdí za zahraniční tovární tým. Jak se vám to povedlo?
Jsou za tím léta dřiny jak na tréninku, tak na závodech a moje výsledky. Uvidím, jak dopadnou jednání ohledně spolupráce v dalším roce.
Co obnáší jezdit za tovární tým ve srovnání s českou konkurencí?
Jsou to hlavně větší závazky. Tovární tým je prestižní společností v mistrovství světa a je třeba podle toho jezdit. Je to i hodně cestování. Každý týden je člověk někde jinde. Od České republiky po Brazílii.
