USA i Evropa očekávají další růst úroků. Politici v čele s Trumpem zuří
- Fed poprvé od roku 2023 zvýšil úrokové sazby a naznačil, že v jejich růstu bude i nadále pokračovat.
- Rostoucí sazby dráždí politiky od Trumpa po Babiše, na nezávislost centrálních bank to ale nemá vliv.
- Výnosy amerických desetiletých dluhopisů poprvé překročily psychologickou hranici pěti procent.
Americká centrální banka Fed včera nejen poprvé od roku 2023 zvedla úrokové sazby, ale především vyslala jasný signál, že ve zvyšování bude v příštích měsících pokračovat. Udělala tak stejný krok jako před pár dny Evropská centrální banka. Kombinace zvýšení zároveň s ohlášením pravděpodobnosti dalšího ukazuje, že centrální banky jsou přesvědčené, že riziko zdražování je vysoké a musí proti němu zasahovat.
To potvrzuje, že míříme do éry vysokých sazeb, které budou dál zvedat rychle rostoucí úroky ze státních dluhopisů, hypoték i úvěrů. Zvyšování úroků mimořádně dráždí politiky od Donalda Trumpa po Andreje Babiše. Dají se proto očekávat další rétorické ataky na centrální banky, na které budou házet vinu za zdražování. Banky ale mají ve všech vyspělých zemích tak nezávislé mandáty, že na ně nikdo z politiků nedosáhne. Budou jen hromosvodem rétorických ataků pro voliče.
Zdražuje se hodně a dlouho
Fed zvedl úroky o čtvrtinu procentního bodu na 3,75 až 4,0 procenta. „Jasným faktem je, že inflace je příliš vysoká, a to už příliš dlouho,“ oznámil po rozhodnutí guvernér Fedu Kevin Warsh, kterého si Donald Trump vybral s nadějí, že bude úroky naopak snižovat. „Letní sledování ukázalo, že by se dlouhodobé trendy růstu cen zlepšily,“ vysvětlil guvernér vzestup sazeb.
S větším napětím než na samotný vzestup, který trhy považovaly za vysoce pravděpodobný, se čekalo na náznak dalších rozhodnutí. Z něj je zřejmé, že sazby by mohly jít nahoru i v dalších měsících, pokud se na současných trendech něco nezmění. Warsh upozornil, že o výšce úroků se ve Spojených státech v této chvíli nedá mluvit jako o restriktivní. V srpnu ceny už druhý měsíc po sobě meziročně rostly o 3,4 procenta. Bankéři navíc upozorňují, že vzestup je vysoký i u jádrové inflace, do níž se nepočítají ceny energií a potravin.
Schodek veřejných financí loni dosáhl 5,9 procenta HDP. Letos se očekává vzestup na 6,6 procenta. Celkový dluh USA už dosahuje 123 procent HDP. Přestože je dolar světovou rezervní měnou a americké dluhopisy byly dlouhodobě považované za jistotu, do níž se parkovaly peníze jako do bezpečného přístavu, úroky ze státních dluhopisů prudce rostou. U těch desetiletých se dostaly tento týden nad psychologickou hranici pěti procent.
Dluhopisy, hypotéky, úvěry
Právě náznaky, že Fed chystá další zvyšování, pokud se tempo zdražování nezmírní, velmi pravděpodobně zvednou úroky ze státního dluhu ještě výš. Už teď se spekuluje, co je tou další citlivou psychologickou hranou. Jestli je to 5,2 nebo až 5,5 procenta.
Na rozhodnutí Fedu podle očekávání okamžitě reagoval americký prezident Donald Trump. Na sociální síti Truth Social napsal, že Fed by měl snížit úroky na jedno procento. „Snižte okamžitě úroky pro Spojené státy americké. A rychle.“ Napsal Trump verzálkami, jak je jeho zvykem. Zatím ale nezahájil žádné tlaky na odvolání Kevina Warshe. Na jeho předchůdce v čele Fedu, Jeroma Powela, tlačil výrazně ostřeji a vyhrožoval mu opakovaně odvoláním. Do čela banky ho přitom sám dosadil při svém první prezidentském mandátu po roce 2016. Amerika má pár týdnů před midterms volbami do Kongresu. Dá se očekávat, že Trumpovy útoky a hledání viníka zdražování ve Fedu budou dál pokračovat.
Střet bankéřů s politiky
Podobně jako Fed zvedla v minulých dnech úroky i Evropská centrální banka. A také ona ohlásila další zvyšování v příštích měsících. Ukazuje se, že centrální banky mají skutečné obavy ze zdražování, které přináší kombinace prudkého růstu cen energií, obřích státních dluhů a celkové nejistoty geopolitického vývoje. Dá se čekat, že v očekávání vyšších sazeb dál porostou úroky ze státních dluhů, hypoték i úvěrů, což bude dráždit politiky.
Stejně jako Donald Trump se do centrálních bankéřů pouští Andrej Babiš nebo francouzský radikálně levicový favorit na postup do druhého kola prezidentské volby Jean-Luc Mélenchon. Ten už začal volat i po tom, aby Evropská centrální banka odepsala francouzský dluh, který vlastní.
