Bývalo to ustrašené zvíře, které po většinu dne zůstávalo zalezlé v boudě ve svém kotci. Dnes už šestiletá kříženka německého ovčáka Eny radostně vítá svou majitelku Evu Vrůblovou, kdykoli se vrací domů. Nový domov získala i díky Sedmičce.
Miss mezi voříšky
„V útulku v Sedlištích byla ze všech psů nejdéle. Předchozí majitel ji týral. Některé rány na jejím těle se stále nezahojily,“ říká Vrůblová.
Fenku si z útulku vzala letos v dubnu a rozhodně svého rozhodnutí nelituje.
„Když jsem si ji brala, jmenovala se Bety. S přítelem Lukášem jsme jí dali nové jméno, abychom uzavřeli smutnou kapitolu jejího života,“ vysvětluje středoškolská učitelka.
Eny, kterou nejčastěji oslovují Eňuša nebo Enýšek, v novém domově pookřála. „Je to domácí mazel a naprostý kliďas. Chodíme na vycházky, hrajeme si nebo se díváme na televizi. Velmi ráda se vozí v autě a občas s námi i spí v posteli,“ popisuje jejich společné chvíle Vrůblová.
Na podzim Eny vyhrála voříškiádu, kterou uspořádali v sedlišťském útulku. Mezi pejsky bez rodokmenu získala největší sympatie porotců. „Je to prostě naše miss,“ směje se majitelka.
Svetr, bunda a hračky
Nového člena rodiny nebere Vrůblová jako starost navíc. Eny zaplnila mezeru v jejím životě. „Pocházím z venkova. Se psy jsem odmalička vyrůstala a starala se o ně. Když jsme se s přítelem přestěhovali do Frýdku-Místku, zdál se mi náš panelákový byt bez psa smutný,“ vzpomíná.
S Eny letos prožijí první společné Vánoce. Dárky pro fenku měla majitelka nakoupené dlouho před Štědrým dnem. „Pod stromeček dostane svetr, bundu, hračky a krásné povlečení na pelech. Do misky jí přichystáme libové maso a oblíbené granule,“ prozrazuje Vrůblová.
