Novináře o tom dnes informovali vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří loni zahájili dlouhodobý výzkum nazvaný Cesty do dospělosti. „Jasný předěl mezi tím, kde končí dospívání a kde začíná dospělost, se jakoby rozmazal a zmizel,“ uvedl proděkan fakulty Petr Macek. Odsouvání prahu dospělosti je spojeno také s dalšími společenskými trendy - lidé například později uzavírají sňatky a přivádějí na svět potomky.
Badatelé se konkrétně zaměřili na období takzvané vynořující se dospělosti. Jde o vývojovou fázi mezi adolescencí a plnou dospělostí, zasazovanou obvykle do 25. roku života. Lidé z této věkové skupiny jsou už z právního hlediska sice dospělí, ale sami se tak často ještě necítí.
Vědci například zjistili, že mladí lidé často bydlí současně na více místech - zachovávají si zázemí u rodičů, ale zároveň přebývají u partnera nebo s kamarády v podnájmu. Svůj příjem skládají z několika zdrojů, třeba z brigád, stipendií, příležitostných prací a příspěvků od rodiny.
Stav „než se usadí“ je už možná životním stylem
„Dříve bychom to mohli nazvat jako stav 'než se usadí'. Dnes však musíme zvažovat, zda se nejedná o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl,“ uvedl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek. Podobný trend zaznamenávají vědci také v dalších rozvinutých demokratických společnostech, například ve Spojených státech a západní Evropě.
Výzkum potrvá do roku 2016. Zatím se do něj zapojilo asi 1400 respondentů. Celkem jich tým odborníků z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny osloví až tři tisícovky. Všichni účastníci jednou za tři až čtyři měsíce vyplní online dotazníky, výzkumníci tak získají informace o vývoji jejich postojů v čase. Respondenty původně badatelé hledali prostřednictvím středních a vysokých škol, zaměstnavatelů a úřadů práce. Úspěšnější však byli na sociální síti Facebook.
