Videotéka Netflix se může chlubit dalším kouskem od oscarového vítěze. První dva díly seriálu Eddy režíroval tvůrce filmů Whiplash a La La Land Damien Chazelle. Hlavní roli v příběhu lidí kolem jazzového klubu v současné Paříži dostal Američan André Holland, známý ze seriálu Knick: Doktoři bez hranic, jeho dceru si zahrála vycházející hvězda Amandla Stenbergová (Hunger Games). Oba novinku představili na letošním Berlinale.
Byli jste už před seriálem fanoušci a znalci jazzu?
Amandla: U nás doma hrál jazz často, dokonce jsem dostala jméno podle desky Milese Davise. Cítím se s touhle hudbou citově spjatá, černoši mají k jazzu silný vztah, protože ho v podstatě vynalezli. Ale díky seriálu jsem poznala hodně nového a zažila spoustu živých jazzových koncertů.
André: Já to mám podobně. Hudbu jsem vždycky miloval, různých druhů, takže i jazz jsem měl rád. Díky Eddy ho mám ještě radši a taky o něm o dost víc vím.
Tvůrci seriálu doufají, že Eddy představí jazz mladému publiku. Co dalšího si diváci podle vás mohou z příběhů vašich postav odnést?
Amandla: Doufám, že moje postava pomůže lidem, kteří se vyrovnávají s nějakým traumatem z minulosti a moc jim to nejde. V pubertě se hodně lidí cítí zmateně, ale můj příběh snad ukáže, že když pořádně poznáte sami sebe, najdete světlo na konci tunelu.
André: Pro mě ze seriálu vystupuje téma druhé šance. Jak říká právník a aktivista Bryan Stevensen, každý z nás je něčím víc, než tím nejhorším, co kdy udělal. To platí i pro obě naše postavy. Všichni si zasloužíme druhou šanci. V Eddy nám ji nabízí hudba.
Jak hudba, které je seriál plný, ovlivnila váš herecký výkon?
André: Nějakým podvědomým způsobem určitě ano, živá hudba zní ve všech dílech, navíc jsme dopředu věděli, co bude hrát pod jakou scénou. Jazz je hodně o improvizaci a tuhle hravou formu jsme postupně zakomponovali i do svého hereckého projevu.
Amandla: I mně připadalo, že hudba ovlivňuje způsob, jakým hrajeme. Víc jsme se soustředili na rytmus a na to, abychom spolu vytvořili jeden soudržný kus.
André, jak jste na tom byl před natáčením s hraním na klavír? Vaše postava vlastní jazzový klub a také v něm občas vystupuje jako hudebník a v těchto momentech je nejšťastnější.
André: Před Eddy jsem neuměl hrát na žádný nástroj. Čekaly mě proto dost intenzivní lekce klavíru, které pokračovaly i během natáčení. K tomu jsem se musel naučit taky francouzsky. Francouzštinu jsem sice měl ve škole, ale musel jsem ji hodně dohnat. Oboje si snad udržím.
Na Eddy jste se podílel i jako výkonný producent. Co pro vás tato role znamená?
André: Beru ji jako postup v kariéře. Čím dál víc je pro mě důležitější mít nad tím, co dělám, kontrolu. Chci, aby postavy, které hraju, reprezentovaly mou kulturu. Doufám, že v tom budu moct pokračovat. Mám štěstí na dobré příklady jako Ava DuVernayová nebo David Oyelowo, které jsem poznal na natáčení filmu Selma. Ti už kontrolu nad tím, čemu se věnují, převzali. Ani mě už neuspokojuje být jen nájemným hercem. I my chceme vyprávět příběhy. Snažím se proto vybírat si role, v nichž můžu být kreativní.
Amandlo, vy se kromě herectví věnujete i aktivismu. Kdo byl vaší největší inspirací?
Amandla: Hlavně moje máma. Je to velmi talentovaná, silná, vzdělaná dáma, vychovala mě kolem knih a vždy se mi snažila vštípit, že všechno, co hledám, najdu v sobě. Za to jsem jí vděčná.
V seriálu hrajete otce a dceru. Jak vypadala vaše spolupráce?
Amandla: André mi často jen tak mimochodem říkal dost podstatné věci o mé postavě, aby mě schválně trochu vykolejil. Hodně jsem se od něj naučila.
André: Já od Amandly ale taky. Je velmi chytrá a měla přehled o celém příběhu, nejen o tom, který se týkal její postavy. Někdy jsem se jí ptal na radu. Panoval mezi námi vzájemný respekt a obdiv.
Naučil jste se něco i od Marka Rylance, s nímž jste předloni v létě hrál v londýnském divadle Globe Othella? To je velmi pozoruhodný herec.
André: To tedy je. A velmi jazzový, i v Shakespearově hře, která má danou strukturu, dokáže neustále něco měnit a vymýšlet. To bych chtěl taky umět. V Eddy jsme to i trochu zkusili, když jsme některé scény improvizovali.
