Doslova na každém rohu v obchodně správním nebo lázeňském centru Karlových Varů se o prázdninách můžeme osvěžit zmrzlinou. Nabídka chutí je celkově bohatá – od klasických vanilkové či jahodové až po méně obvyklé příchutě jako zelené jablko, borůvka, latté nebo straciatella. Jsou ale všechny kvalitní? A co vlastně získávají zákazníci za své peníze?
Sedmička to zjišťovala u sedmi vybraných stánků v centru lázeňského města. Studené letní dobroty známkoval jako ve škole Karel Václavík, cukrář Grandhotelu Pupp. K hodnocení zvolil pistáciovou zmrzlinu. Na dvou ze sedmi stánků ji ale nenabízeli, proto si tam vybral pomerančovou.
„Zmrzlina by měla mít chuť suroviny, ze které je vyrobena. Dále by neměla být uměle přibarvována. Musí být správně skladována, aby vám v puse nekřoupaly krystalky ledu. Pokud je ochucena aromatizující látkou a ne ovocem, musí mít označení s příchutí,“ vysvětlil před začátkem testu Václavík, jak rozlišit kvalitní zmrzlinu od méně kvalitní.
Největším překvapením testu se stala nejdražší zmrzlina, kterou jsme koupili u stánku naproti dřevěné kolonádě. Chuť pomerančové zmrzliny byla neurčitá, tmavě růžová barva svědčila podle našeho odborníka o výrazném přibarvování a dochucování. Jedna točená porce tam stojí třicet korun.
„Barva není pro pomerančovou obvyklá, vypadá spíš jako jahodová. Chuť vůbec nepoznám, rozhodně ale není pomerančová. Takovou zmrzlinu jím poprvé v životě,“ hodnotil Václavík nejdražší zmrzlinu našeho testu. Nakonec jako jediná propadla. Cukrář jí udělil pětku, tedy nedostatečnou. Všechny levnější zmrzliny dopadly lépe, většinou obdržely průměrnou známku.
Vítězem testu se stala pistáciová zmrzlina ze stánku před italskou pizzerií Verdi v Zeyerově ulici. Podle Václavíka byla bez chyby.
„Neobsahuje žádné hrudky ani krystalky ledu, chutná po pistáciích a má harmonickou chuť. Není přibarvována,“ pochvaloval zmrzlinu, které udělil jedničku. Jak při její konzumaci dodal, pravá italská zmrzlina není vyrobena z vody, rostlinných tuků a umělých přísad. „Ale ze smetany a čerstvého ovoce. Zmrzlina vyrobená z přírodních surovin má vždy méně jasnou barvu než zmrzlina z umělých přísad,“ doplnil.
Hodnocení:
1. Stánek před italskou pizzerií Verdi, Zeyerova ulice
Cena kopečku: 10 korun
Testovaná zmrzlina: pistáciová
Charakteristika: Chutnala po pistáciích, dobře skladovaná (neobsahovala krystalky ledu), nepřibarvená, silně smetanová.
Známka: 1
2. Cukrářství a pekařství Repre, třída T. G. Masaryka
9 korun; pistáciová
Dobře skladovaná (bez krystalků ledu), hodně dochucená a trochu přeslazená
Známka: 3
3. Stánek před Billou, třída T. G. Masaryka
15 korun; pistáciová
Byl cítit výtažek z pistácií, avšak špatně skladovaná (křoupaly krystalky ledu).
Známka: 3
4. Café Jadran, Dr. Davida Bechera
9 korun; pistáciová
Hodně přichucená a přeslazená, přiměřeně barvená. S kousky pistácií a smetanovou příchutí.
Známka: 4
5. Stánek U Palatinu, Moskevská ulice
10 korun (malá), 17 korun (velká); točená pomerančová
Byl cítit výtažek z pomeranče, byla ale přibarvená. Nadýchaná, snadněji stravitelná. Obsahovala však bublinky. Prodavačka měla rukavice.
Známka: 2
6. Stánek naproti dřevěné kolonádě, ul. Tržiště
30 korun; točená pomerančová
Zvláštní barva (měla blíž k jahodové než k pomerančové), s neurčitou chutí. Pomerančová bez chuti pomeranče. Prodavačka použila rukavici.
Známka: 5
7. Stánek Delikates U Jáchyma, ul. Stará louka
10 korun (kopeček), 30 korun (točená); pistáciová
Přeslazená s krystalky ledu. Nepřibarvená, výrazná smetanová chuť. Známka: 3
