Nekomplikovaná, šťavnatá malba
Německý malíř, profesor akademie v Norimberku, je totiž v Čechách známým neznámým: všichni jeho jméno znají už jen proto, že se dvěma slavnými emigranty Janem Knapem a Milanem Kuncem založili na začátku osmdesátých let skupinu Normal; jeho práce však u nás pořádně nikdo neviděl.
Žák Beuyse a Richtera
Všichni tři se seznámili na začátku sedmdesátých let v Düsseldorfu, tehdejším ohnisku světového umění, kde studovali tamní akademii u dvou hvězd výtvarné scény - Josefa Beuyse a Gerharda Richtera. Akcionista Beuys a konceptuálně založený malíř Richter ovšem reprezentovali postoje, vůči kterým se mladá generace vymezovala. „Beuys byl rozený diskutér a já jsem se s ním také neustále o něčem přel, zároveň tam existoval oboustranný respekt,“ vzpomíná na svého učitele Peter Angermann.
Nejčistší poloha
Jak název skupiny napovídá, po desetiletích trochu nudného, intelektuálně založeného umění přišli mladí malíři s „normální“ malbou, šťavnatou, nekomplikovanou, zdánlivě až naivní. Jejím prostřednictvím vyprávěli příběhy, dokonce do umění vnesli humor, předtím něco zcela nevídaného! Malováním se vysloveně bavili: například některé obrazy malovali společně, své výstavy doprovázeli malířskými akcemi přímo v ulicích.
Tímto přístupem se ocitli v první linii nastupující postmoderny a okamžitě získali evropskou proslulost. Jak ukáže současná výstava, Angermannova malba však vůbec není naivní či jednoduchá. Má dvě výrazné polohy: jednak to jsou ideově závažné a důkladně promyšlené figurativní kompozice, které jsou často kritickými komentáři k současné době, a dále rozvíjejí onu linii příběhu.
Druhou polohou jsou krajiny spontánně malované v plenéru, v nichž se uplatňuje jeho nevídaná malířská virtuozita a práce s barvou. Angermann zde reprezentuje malbu v její nejčistší poloze – už jen proto stojí jeho výstava za zhlédnutí. Výstava v Galerii U Bílého jednorožce začíná vernisáží v sobotu 16. května od 15 hodin. K prohlédnutí bude až do 19. července.
