Do řídicí jednotky přicházelo 40 údajů každých 16 milisekund a ta vyhodnocovala situaci. Vzápětí přesunovala porci síly podle potřeby mezi nápravami. Jak jsem na tom zrovna byl, jsem mohl sledovat na displeji palubního počítače. Na prašných cestách vůz v mých očích obstál.
Pak jsem s ním vyrazil na horské serpentiny. Na můj vkus se na nich Kuga nakláněla až moc. V první chvíli to bylo hodně nepříjemné, později jsem si zvykl. Výtečně odladěný podvozek s novými tužšími tlumiči a víceprvkovou zadní nápravou mi dodával s každou další ostřeji projetou zatáčkou větší pocit jistoty.
A konec krátkého testu, když jsem sjížděl směrem k Valencii, jsem si už vyloženě užíval. Chytl jsem totiž rytmus a najednou jsem si s naklánějícím se vozem připadal jako kapitán rozhoupané lodi.
Chvílemi, když jsem to přehnal, měl sice vůz tendenci z razantně projížděných zatáček „odcházet“. V tu chvíli tu byl systém TVC. Lehkým přibrzděním vnitřního kola v zatáčce přesměroval hnací sílu na vnější, zatížené kolo.
Nová podoba
Auto s novým a hodně výrazným vzhledem na mne působilo tak trochu jako tvrďák z amerických akčních filmů. Je nyní delší o osm centimetrů, měří 4,52 metru. Je nižší, užší, uvnitř prostornější. Jedním z hlavních problémů předchůdce nové Kugy byla velikost zavazadlového prostoru. Ten je nyní o 96 litrů větší, jeho kapacita narostla z 360 na 456 litrů.
Zadní sedadla se sklápějí jedním pohybem, cestující na nich mají dost místa, i ti měřící 185 centimetrů. Prima vychytávkou je polohovatelné opěradlo. Lze ho nastavit na tři způsoby.
Co mi ale vadilo, byly sedáky. Na můj dotaz, proč jsou tak krátké na předních sedadlech, mi představitel Fordu řekl, že tak krátké nejsou. A dodal, že je možné si je nastavit, aby nebyly ve vodorovné pozici, ale nakloněné.
Neměl jsem ani dobrý pocit z prostoru na místě spolujezdce. Při pokusu uvelebit se pohodlněji mi vadil masivní středový tunel. Byla to podle mne mírná daň za to, že auto je nyní užší.
Čtyři volby
Na výběr jsou dva motory ve čtyřech výkonnostních variantách: benzinový 1,6 l EcoBoost a dieselový 2,0 l Duratorq TDCi. Ford očekává, že v Evropě se bude nejlépe prodávat vůz se silnějším vznětovým motorem. Možná proto jsme měli šanci ve Španělsku vyzkoušet pouze vůz s tímto motorem (120 kW/163 k).
Jak se projevoval? Hladkým, skoro bych řekl sametovým chodem. K dobrému pocitu z něj přispívala i skvěle odhlučněná kabina. Silnější varianta dvoulitrového turbodieselu z vozu ale sporťák neudělala. Testovaná Kuga s pohonem všech kol AWD zrychlovala „na sto“ za 9,9 sekundy a byla schopná pokořit hranici 198 km/h.
Motor SUV vážícího 1,7 tuny táhl silně a nepřerušovaně. Nezastrašily ho ani prudké kopce, jistě by si poradil i s těžkým nákladem. Spotřeba se pohybovala (u vozu s manuální šestistupňovou převodovkou) kolem 7,7 litru. Od kombinované spotřeby udávané výrobcem, tedy 5,9 l/100 km, to bylo vzdálené, ale při mírnějším způsobu jízdy bych se k ní jistě přiblížil.
Zajímavá cena
Ford přišel se zajímavou první cenou – dvoukolka 1,6 l EcoBoost stojí 565 940 korun. Nejlevnější čtyřkolka, s motorem 2.0 l Duratorq TDCi (103 kW) vyjde na 667 940 korun. Bude to stačit na konkurenci?
V základu s benzinovým motorem je Mitsubishi Outlander dražší o 40 tisíc korun, zato Mazda CX-5 je levnější o 60 tisíc korun a Honda CR-V o 16 tisíc korun. U dieselu je to jiné: CR-V i Outlander jsou podstatně dražší, více peněz dáte i za CX-5 – 706 900 korun.
