Plzeň zažila před šestapadesáti lety první vzpouru proti komunistické diktatuře v celém východním bloku. Měnová reforma vyhnala do ulic na pět tisíc lidí. V červnu 1953 totiž komunistická vláda ožebračila
lid měnovou reformou. Všichni přišli o většinu hotovosti i úspor. Plzeňané našli odvahu a vyrazili demonstrovat do ulic. Více než tři sta lidí za to šlo do vězení. Někteří i na několik let. Jedním z nich byl i tehdy osmadvacetiletý Pavel Kattera. Tři roky potom, co komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová poslala na smrt Miladu Horákovou, odsoudila na čtrnáct let do kriminálu i Katteru a další
vzbouřence.
Ráno po vyhlášení reformy vyrazil první dvousethlavý dav z elektrozávodu škodovky v Doudlevcích. „Další lidé se připojovali.bylo už plné,“ vzpomíná jedenz pozdějších odsouzených Václav Eliáš. Nespokojenci vtrhli na Jednotný národní výbor, dnešní magistrát a žádali vysvětlení. Místo toho je začaly Lidové milice zatýkat.
První vlna soudních procesů proběhla ještě v červenci. „Odsoudili mě za společně organizovanou protistátní činnost s patnácti dalšími lidmi, se kterými jsem se ale nikdy předtím neviděl,“ kroutí hlavou Kattera. S ním si šlo sednout dalších 330 lidí. Podle údajů z Archivu ministerstva vnitra Katteru usvědčila prokurátorka Ludmila Brožová – Polednová.
