Nejvzdálenějším místem, kde Olomouc nechala svou stopu, je hlavní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Právě tam se nachází planetka s číslem 30564 nazvaná po Olomouci. Před devíti lety ji z hvězdárny v Ondřejově objevil Petr Pravec.
„V Olomouci jsem deset let žil, manželka je rodačka a město se mi líbí, mám k němu hezký vztah,“ vysvětluje Pravec, proč vybral za název právě město na Hané. Na novou planetku narazil astronom náhodou při výzkumu fyzikálních vlastností jiných vesmírných těles.
Tři kilometry velká planeta je vzdálená od Země asi 240 milionů kilometrů a pouhým okem přes dalekohled ji lidé neuvidí. „Museli by mít dalekohled se zobrazovací kamerou,“ říká vědec. Kvůli velké vzdálenosti žádné bližší informace o planetě Olomouc astronomové nemají. Jisté je, že rozhodně ještě nějakou dobu ve vesmíru vydrží. „Samozřejmě může zaniknout, její stáří se ale pohybuje okolo dvou miliard let, takže nás určitě všechny přežije,“ dodává Pravec.
Lék proti nádorům
Díky šéfovi hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karlu Indrákovi zase znají Olomouc i lidé, kteří ji nikdy nenavštívili. V roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu (červeného krevního barviva – pozn. red.) a pojmenoval ho po svém rodném městě.
Později lékaři tuto vadu zjistili například u pacientů v Japonsku, kde tak žijí rodiny s diagnózou hemoglobin Olomouc.
Také další objev vědců nese název města. Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst. Přitom objevili i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Při testování se ukázalo, že nová látka nazvaná olomoucin má protinádorové účinky a není toxická.
„Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer. Látka už se vyrábí a prodává po celém světě,“ říká profesor Strnad, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů. Jeho tým pracuje i na dalších látkách proti nádorům, například boheminu nebo roskovitinu, u něhož se provádí klinické zkoušky. Lékařům mohou pomoci při léčbě řady chorob včetně rakoviny.
Město zanechalo své stopy nejen na poli vědy, ale také v písních. Hudební folklorista Pavel Klapil dosud vypátral osmatřicet lidových písní o Olomouci. Většinou pocházejí z jiných krajů než z Hané. Zpravidla ze Slovácka, Valašska nebo Haliče.
„Olomouc byla v osmnáctém století pevností, kam rukovali muži z celého Rakouska, takže většina písní je navíc vojenská,“ vysvětluje Klapil. V té době patřila k Rakousku i část Polska a Poláci dodnes znají Olomouc především díky přisprostlé písni v Ołomuńcu na frajplacu.
„Má několik variant, kdy se frajplac, což je náměstí, kde se konají vojenské přehlídky, nahrazuje fišplacem, tedy rybím trhem. Ten kdysi býval na soucestí ulic Pekařská, Ostružnická a Ztracená. Dodnes, když sem přijedou Poláci, tak jejich první otázka bývá, kde je ten fišplac,“ uvedl Klapil.
Cenzura ve vojenském zpěvníku vydaném v Krakově kolem roku 1910 z písně záměrně vynechala jedno opakující se slovo. „Z mnoha zdrojů jsem si ověřil, že šlo o slůvko kurva,“ objasnil Klapil, který jej ve zpěvníku Olomoucká brána také vynechal.
V Tokiu a Honkongu pak vědí o městě díky Moravské filharmonii, což jsou nejvzdálenější destinace, kde hudebníci vystupovali. „O Olomouci před naší návštěvou nic nevěděli, ale znali českou hudbu, skladatele Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů,“ vysvětlil ředitel Vladislav Kvapil.
Olomoučtí hudebníci koncertují také po Evropě, nejčastěji v Německu, Francii, Itálii nebo ve Španělsku. „Když po našem vystoupení hráli fotbalisté Sigmy s Madridem, už si to lidé spojili s Olomoucí,“ říká s úsměvem Kvapil.
Olomoucké náměstí
Každý, kdo přijede do německého Nördlingenu, se může projít Olomouckou ulicí nebo obdivovat Olomouckou kašnu. Dvacetitisícové historické město v Bavorsku je jedním z osmi partnerských měst Olomouce.
„Kontakt jsme navázali krátce po revoluci v roce 1989 a obyvatelé Nördlingenu se o naše město velmi zajímají. Dokonce nazvali ulici a kašnu po Olomouci. Hodně spolupracujeme v kulturní oblasti, při pořádání výstav nebo výměnách studentů,“ řekla Soňa Horká ze zahraničního oddělení olomouckého magistrátu.
Další stopu zanechá v příštích letech město také nedaleko Paříže v městě Antony, kde vznikne Olomoucké náměstí. „S nápadem přišli Francouzi. Chystají výstavbu nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d´Olomouc,“ doplnila Horká. V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.
Čím by se podle vás mohla Olomouc ještě v zahraničí pochlubit?
