Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou. Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje. Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů. Z toho 262 tisíc hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148 tisíc hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.
Omezení prodeje půdy cizincům končí, zákon podepsal prezident
Zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince bude zrušeno. Počítá s tím vládní novela devizového zákona, kterou podepsal prezident Václav Klaus. O prezidentově podpisu informoval Klausův mluvčí Radim Ochvat. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka přestala platit počátkem května.