Tomáš Vystrk patří k nejvýraznějším talentům mezi opavskými atlety. Sedmnáctiletý běžec hrál ještě před dvěma lety fotbal a teď sbírá ty nejcennější úspěchy na běžeckých tratích. „Nejraději mám běh na osm set metrů. Cizí mi není ani čtyřstovka,“ říká Vystrk.
Co všechno jste ve sportu zkusil, než jste zakotvil v atletice?
Sportovat jsem začal někdy v první třídě. Tehdy jsem začal hrát fotbal, u kterého jsem vydržel osm let. Pak přišlo krátké období, kdy jsem se věnoval florbalu, ale to bylo spíš pro zábavu. K atletice jsem se dostal v roce 2008.
Čím vás atletika tak uchvátila?
Atletiku jsem měl rád už před tím, než jsem s ní začal aktivně. Sledoval jsem přenosy v televizi a je fakt, že běhání mi šlo vždycky. Lidé v mém okolí na mě naléhali, ať to vyzkouším, tak jsem to udělal.
Jaká disciplína vám nejvíc sedí?
Nejraději mám trať na osm set metrů. Je to možná proto, že jsem na ní začínal trénovat s mým kamarádem Lukášem Němcem. Cizí mi není ani čtyřstovka. Na obou tratích jste na domácím halovém mistrovství získal medaili.
Je to zatím nejcennější úspěch?
Z každého závodu, ve kterém se dobře umístím, mám radost. První místo z osmistovky je pro mě ale nejcennější. Hodně si vážím i druhého místa ze čtvrtky.
Jaké běžecké ambice máte do budoucna?
Nejvíce se soustředím na olympijskou kvalifikaci v Moskvě, kde se pokusím zaběhnout co nejlepší čas na kilometrové trati.
U atletiky jste dva roky, chcete vyzkoušet závodně ještě jiný sport?
Žádný jiný sport mě nějak výrazně neláká. Spíš jenom rekreačně si zahraju fotbal nebo florbal.
Kolik času musíte obětovat přípravě?
Atletika mi bere hodně energie, nedávám jí ale veškerý čas. Mívám dlouho školu, tak pořádně trénuji třikrát týdně. K tomu ještě lehce posiluji doma. Nedávno jsme se bavili s trenérem, že bych se měl začít připravovat víc.
Jak vyplňujete volný čas?
Zas až tak hodně ho nemám. Rád si zahraju na kytaru a potkávám se s přáteli.
