Paní Netopilová, říkáte, že jste působila jako učitelka ve výchovném ústavu. Ale každý ví, že kohokoliv vytrhnete ze špatného prostředí nebo stylu života, jakým žije většina Romů, musí se časem změnit. Ale jen z jednoho důvodu - zachutná mu čistá postel, slušné zacházení, slušný kolektiv kolem něj. Říkáte, že jste k sobě s Romy našli cestu přes tanec a hudbu. Ale to je to jediné, co oni umí. Kravál v době, kdy se obyčejný člověk potřebuje vyspat, aby je mohl ze svých daní živit.
Sice říkáte, že za každý špatný skutek má následovat trest - ať ho udělá Rom, nebo Nerom. A jaká je realita? V případě problémů s nimi nechce mít nikdo nic společného - včetně policie, úřadů, romských poradců. Jak chcete zavolat policii na cikánské děti, které okradou starou paní, která jde z Teska? Co jim řeknete? Bylo jich šest a byli to cikáni? Jak chcete, aby slušný člověk snášel pohled na smrad a nepořádek kolem romských domů a plivání z oken na kolemjdoucí? Ano, doma mají za vypůjčené peníze luxus, pověšené svaté obrázky, ale to je všechno. Uklízet před domem? To řeknou, že nemají kontejnery. Jistě, plastové spálili a kovové jsou ve sběrně. A placení poplatků za komunální odpad? Ten pojem ani neznají.
Jak je možné, že dopoledne uprostřed týdne se potulují party romských dětí po ulicích? Proč nejsou ve školách? Tak mi přijde, že se schováváte za nějakou iniciativu ve Váš vlastní budoucí prospěch. Zkuste se, když tak chcete měnit k lepšímu jejich způsob života, zaměřit trochu jinam. Co tak například takhle – když Rom (a kdokoli další z úřadu práce), nemá zaměstnání, proč neuklízí chodníky, proč na podzim neshrabuje listí, proč neuklízí po prováděných pracích města, proč nepomáhá s pomocnými pracemi? Proč místo toho hledí v každém pokoji na plazmovou televizi pořízenou na splátky, které neplatí? Proč musíme z vlastních kapes platit jejich podpory a dávky? Proč se dávky neodeberou rodičům, jejichž dítě nechodí do školy?
A další věc. Přijde osmá hodina večerní a v Tesku se začínají dít věci - Romové se jdou navečeřet. Rozejdou se po obchodě ve dvaceti až třicetičlenných skupinách a během „nakupování“ pozřou, co pozřít jde.
Přestaňte proto obhajovat neobhajitelné, a pokud máte chuť něco pro společnost udělat, tak se pokuste bojovat za změnu celého systému. Chceš jíst a nemáš práci? To nevadí, my ti činnost nejdeme. Chceš dostávat příspěvky na děti? Není problém, měj si jich třeba patnáct, ale postarej se o to, aby se chovaly slušně, chtěly se vzdělávat a něčemu se naučit. K těmto lidem byste paní Netopilová měla chodit a s jejich dětmi pracovat. Jinak je tento problém časovaná bomba. Jak ze strany Romů, tak ze strany extremistů. Ať jedni, nebo ti druzí nám nepřinesou žádný užitek, ale jenom zlost a nenávist.
Lidé, otevřeme oči, nebo tady v tom systému umřeme. Nebuďme ke všemu laxní jako je stát.
Břeťa Sedláček
