Pro hudební fanoušky ze Zlína a okolí, kteří pamatují šedesátá léta, to je legendární kapela. Teď se skupina Ozvěna po téměř čtyřicetileté pauze vrací na scénu. Ve zlínském S-Baru muzikanti pokřtili nové album.
„Ozvěny jsme se rozhodli vzkřísit, když její bývalý člen Jiří „Fricek“ Navrátil těžce onemocněl. Chtěli jsme, aby přišel na jiné myšlenky, a tak jsme znovu začali hrát,“ říká člen kapely Jan Trávníček.
Jiří Navrátil s vámi ale absolvoval pouze jediné vystoupení, pak nemoci podlehl. Bohužel. Ale měli jsme už nacvičených pár písniček, tak nám bylo líto toho nechat. Zkoušíme v bytě – od toho je odvozen název bytová, nikoliv beatová kapela. Hrajeme pro radost, po letech u profesionálů nás muzika neživí.
Když velké ambice nemáte, proč tedy vydáváte CD? Je to jenom splněný sen všech našich současníků. V dobách naší aktivní činnosti totiž mohl desky vydávat jen „božský Kája“ a jemu podobné hvězdy. Takže když nám náš kamarád a kytarista Tonda Richter studiové nahrávání nabídl, neváhali jsme. Je to taky taková labutí píseň vztahující se k rychle ubývajícímu času, který nám ještě zbývá – aby po nás alespoň něco zůstalo.
Co na albu posluchači najdou? Jsou na něm písničky od Shadows, Beatles, Kinks, Creedence Clearwater Revival a dalších. Desku jsme doplnili vlastními písničkami a podle jedné z nich se i příznačně jmenuje Starý pán. Jejím kmotrem při křtu byl Jiří „Kňučík“ Navrátil.
Kdo v kapele v současnosti hraje? Členy jsou Honza Sládeček z bývalých Ex Machine, Jirka Nedbálek, jenž se jediný nezaprodal profesionální dráze, a já. Veřejně hrajeme hlavně pro naše příznivce a občas také pro vybrané kamarády na soukromých oslavách.
Takže hudba spíše pro vaše ročníky? Na jedné oslavě byla drtivá většina hostů mladí do třiceti. Moc nás potěšilo, že se náramně bavili a nechtěli nás pustit z jeviště.
Napsal jste o předrevoluční éře barových hudebníků knížku Zlatokopové z Pragokoncertu. Jaké na ni máte ohlasy? Potěšil mě například Laďa Kerndl, který si ji někde sehnal a poslal mi lístek, kde píše, jak se mu kniha líbila. Jinak koluje nejen po Zlíně, ale i po zahraničí, kde se po ní lidé dost shánějí. Knihu jsem napsal hlavně proto, abych nezapomněl na neuvěřitelné historky prožité při našich zahraničních angažmá. Teď už vím, že jsem udělal dobře, protože po ní s přibývajícím věkem sahám stále častěji.
