Nový druh zvířete mohou teď vidět návštěvníci jihlavské zoologické zahrady. V polovině června doputoval z německé zoo v Krefeldu na Vysočinu roční sameček pandy červené.
A aby si ho všichni už od začátku pamatovali, způsobil malý poprask. Hned druhý den se vydal na procházku ze svého výběhu.
Pracovníci zoo mu přidělili výběh po mývalech severních. Chtěli vyzkoušet, jestli by se mu tam líbilo. Jenže panda ráda leze do stromů.
„Pandy červené jsou přes den spíš klidné, aktivnější začínají být až za šera. Jenže naše panda byla ve větvích většinu dne. Sameček byl aktivnější, než jsme předpokládali, a když se k tomu přidala ještě jeho zvědavost, tak to nemohlo dopadnout jinak,“ popisuje útěk mluvčí jihlavské zoologické zahrady Kateřina Kosová.
Roční samec se dostal až na vysoký javor u řeky v blízkosti východu ze zoo. Tam ho téměř dva dny zoolog a ošetřovatelé zahrady hlídali, než ho odchytili. „Za svůj útěk si vysloužil jméno Kajínek,“ směje se Kosová.
Utíká i lemur
Do připraveného výběhu se panda nevrátí. Zůstane vedle levhartů v původně rysím výběhu. Rysové se přesunou místo pandy.
V historii jihlavské zoo měli zatím jednoho chronického útěkáře. Zhruba před dvaceti lety několikrát opustil svůj domov medvěd. Dnes občas odejde rád ze svého bydliště lemur, který se proběhne po zoo, ale vždycky se zase vrátí zpět. „Necháváme ho, protože víme, že na krmení bude zase zpátky,“ vysvětluje Kosová.
Žije vysoko v podhůří
Domovem pandy červené jsou horské lesy v podhůří Himálaje v jižní Číně a Myanmaru. Je jedním z nejvýše žijících zvířat. Běžně se vyskytuje v nadmořských výškách kolem čtyř tisíc metrů nad mořem.
Trávicí systém mají pandy červené přizpůsobený k přijímání masité potravy, ale mezi jejich hlavní zdroje energie patří bambusové výhonky.
„Když ale nemají bambus, nepohrdnou ani ovocem, plody, kořínky, žaludy, různými druhy trav a lišejníků,“ vyjmenovala Kosová.
Masitou stravu doplňují pandy červené ptáky, vejci, drobnými hlodavci, obratlovci a larvami hmyzu.
