Zpráva, kterou vypracovala OSN, přesněji organizace pro životní prostředí (UNEP), předpokládá, potenciál skleníkového plynu HFC bude v roce 2050 srovnatelný se současným celosvětovým množstvím emisí z automobilové dopravy.
Hydrofluorovodíky jsou v současné době velmi oblíbené, protože jsou považovány za uspokojivou náhražku freonů, které ničily ozónovou vrstvu. Freony se nesmí v průmyslu používat od roku 1990, kdy se 180 států světa v Montrealu dohodlo na jejich zákazu.
Vědci se domnívají, že přestože HFC nepoškozují ozónovou vrstvu, jsou přesto pro klima na Zemi škodlivé. Kumulace plynu v atmosféře by prý mohla vyvolat proces globálního oteplování. Autoři zprávy ale také tvrdí, že ne všechny plyny ze skupiny HFC by měly na klima stejně destruktivní dopad.
Ničivá síla HCF je definována také tím, jak dlouhá je jejich životnost v atmosféře. „Ta pak určuje výši koncentrace. Plyny s životností delší, než několik let se v atmosféře hromadí více a více tak ovlivňují globální klima,“ tvrdí studie s tím, že obavy vzbuzuje i potenciál globálního oteplování (GPW), který je u HFC 1600krát vyšší než u oxidu uhličitého.
Podle odborníků je tak potřeba reagovat na tuto hrozbu například snížením počtu klimatizačních jednotek, používáním vlákniny namísto izolačních pěn, které se z HFC vyrábějí a v neposlední řadě využívat ty druhy HFC, které mají kratší životnost.
Zpráva také dodává, že pomoci s rychlejším zaváděním méně škodlivých látek by pomohla i aktualizace globálních standardů, dobré investiční pobídky a odborné školící programy.
