Jen na Pernštýnském náměstí jsou hned vedle sebe tři pizzerie. Pizza voní i na třídě Míru, v AFI Palace nebo na Bělobranském náměstí. Zkrátka si ji můžete dát po celých Pardubicích. Redakce Sedmičky se rozhodla otestovat sedm pizzerií, které vám slavnou italskou placku dovezou přímo domů.
Ital ví, co pizza potřebuje
„Já bych nikdy pizzu nerozvážel. Musí se jíst horká. Jak zchladne, může vám způsobit žaludeční problémy,“ vysvětluje Silvano Dellai. Rodilý Ital žije v České republice už třináct let a nedávno si otevřel v Pardubicích italskou restauraci. V nabídce nechybí ani pizza podle tradičních receptů. Právě jeho Sedmička požádala, aby zhodnotil, která z dovezených pizz má nejblíže k té tradiční italské. Po celou dobu testu mu redaktoři neprozradili, odkud přivezená pizza pochází.
Dojděte si, je to kousek
Všechno je připravené k testu. Začíná se telefonovat. U Dušičků a v Garáži upozorňují, že mají plné ruce práce a nejsou schopní přijet dříve než za hodinu. Svérázně se k objednávce staví Pizzeria Galera.
„Na Bělobranské náměstí? To je kousek. Tam nepojedeme. Přijďte si pro to za půl hodiny,“ říká muž na telefonu.
Aby bylo srovnání co nejpřesnější, vybírá testovací tým ze všech jídelních lístků Margheritu. V nabídce na internetu ji nemá pouze Galera. První krabice se na stole objeví po necelé půlhodině.
Mozarella nezhnědne
„Základ všeho je těsto,“ říká Dellai. Sáhne na pestrobarevné kolo v krabici a povzdychne si. „Tohle by vám v Itálii hodili na hlavu. Vždyť je to chleba. Čiči pojď sem,“ volá na svou ženu do kuchyně. Ta přichází a potvrzuje, že tohle nemá s pizzou nic společného. „Ale jinak je to dobré, ingredience vypadají čerstvě. Klidně bych si to dala k něčemu jako přílohu,“ dodává Eva Kladivová im Dellai.
Vzápětí se objevuje další auto s druhou várkou. Stopky ukazují dvaadvacet minut. Sedmička pohledem ohodnotí přivezený kousek jako normální pizzu.
„Vidíte ty hnědé fleky rozpečeného sýru? To je eidam. Mozarella nikdy nic takového neudělá. Rozteče se a zůstane bílá,“ ukazuje Dellai.
Je čas vyrazit do Galery. Pizzu předává nepříjemná obsluha. Už to kazí chuť. Jak se později ukáže, uprostřed je syrové těsto a ingredience na ní nepatří mezi nejčerstvější.
Kečup na pizzu nepatří
Redaktoři s nadějí vyhlíží rozvážkový vůz. Po předcházejících zkušenostech už sami poznají, že je těsto nedodělané a pizza je posypaná eidamem. A slova odborníka tento úsudek potvrzují.
„Podívejte se, jak je to zespodu úplně bílé. Placka se v rukou snadno rozpůlí a uvnitř je to syrové,“ upozorňuje Dellai.
Nikdo v té chvíli netuší, že za chvíli dostanou chuťové pohárky testovacího týmu zabrat dalším exemplářem.
Když se objeví na stole, majitel restaurace si utrhne sousto a vkládá si ho do úst. Obličej se mu zkřiví. Tenhle kus je potřený sladkým kečupem.
Počkat se vyplatilo
Stále chybí ještě dvě Margherity. Od objednávky uplynula více než jedna hodina. Čekat tak dlouho na večeři musí být skličující, pokud voláte ve chvíli, kdy jste dostali hlad. Naštěstí to není případ Sedmičky. Pět ochutnávek kručení v břiše zahnalo. Zvoní telefon. Šestá várka je na cestě.
„To je dobré. Ruční práce, pec na dřevo, správné přísady. Škoda jen, že v těstě není snad žádná sůl,“ chválí Dellai. Teď už zbývá pouze poslední dávka. Řidič rozvážkového vozu se omlouvá, že dnes je to opravdu velký frmol.
„Opět není moc slaná. Nechápu, proč je ta bazalka zapečená. Ta se dává čerstvá až na závěr, aby jen provoněla. Alespoň, že není sušená. Jinak těsto je dobré. Sýr navrchu je směs mozarelly a ještě nějakého laciného sýra,“ uzavírá test Silvano Dellai.
Pokud máte chuť na opravdu dobrou pizzu, neobjednávejte si ji domů. Najděte si pizzerii, která peče v peci na dřevo a má připravené čerstvé přísady. A bez obav si na ni nechte dát to, co máte rádi.
