Zumba. Slovo, které ještě donedávna znělo exoticky. Populární je především mezi ženami, které ji vyměnily za aerobik. Ale nejenom mezi nimi. V Karviné v areálu Kovony se na hodiny intenzívního cvičení, které doprovází latinskoamerická hudba, přidali k desítkám žen i dva muži. „Na zumbě mě baví pohyb, nálada a skvělá hudba. Je to cvičení, kterým se udržuji v kondici,“ říká jeden z nich Petr Bizoň (na fotografii první zleva). Kromě zumby cvičí i fitbox a pravidelně chodí do posilovny.
Čtyřicetiletý Bizoň chodí na zumbu společně s o osm let mladším Alexem Žákem. Mezi desítkami žen jsou k nepřehlédnutí. U nováčků budí údiv, ženy, které na zumbu chodí pravidelně, oba muže dobře znají. Bizoň s Žákem chodí cvičit už půl roku.
Se ženami je fajn
„Raději zajdu na zumbu, než abych někde bezduše hodinu běhal venku. Ušetřím si klouby, do cvičení zapojím celé tělo a navíc, cvičit mezi tolika ženami je velice příjemné,“ doplňuje Žák. Ten dělá sportovního trenéra a určitě ví, o čem mluví. „Při zumbě člověk cvičí celou hodinu na maximum. Zapojí lýtka, stehna, pás i ruce. Když jsem chodil běhat, tak jsem prvních dvacet třicet minut běžel na maximum a pak jsem to šidil. Při zumbě jedu celou hodinu na doraz. Za prvé, je tu kupa ženských, tak to nemůžu šidit, hlavně když stojím vepředu. A za druhé je tu skvělá trenérka, která mě dokáže strhnout k výkonu, kterého bych při běhání určitě nedosáhl,“ vysvětluje Žák. Kluci se za cvičení mezi samýma ženskýma vůbec nestydí. „Ze začátku jsem slýchával posměšky od kamarádů, ale to většinou od těch, kteří nemají dostatečné sebevědomí. A možná mi i trošku závidí,“ myslí si Bizoň. S vyloženě ženským vlněním či proplétáním rukou si oba mužští „zumbáci“ vědí rady. „Najdou se dva až tři cviky, které nedělám, protože jsou příliš ženské. Je to třeba orientální natřásání pánví a třepetání prstů. Ale ty nahradím jinými, podobnými a více mužskými prvky,“ potvrzuje Žák.
Cvičení pro každého
V tělocvičně panuje veselá nálada a jedna skladba střídá druhou. Nejlepší skladby sklízejí potlesk. Lidé se vlní, střídají kroky, krouží pánví a kmitají rukama. Při krátkých přestávkách si utírají pot do ručníků a doplňují vypocenou vodu. Trenérka Dominika Durčáková má radost, když na svých hodinách vidí i muže. „Alex s Petrem jsou naši skalní příznivci. Byla bych ale ráda, kdyby mužů chodilo na mé hodiny více. Myslím si, že se chlapi stydí, a proto jich moc na zumbu nechodí. Snad se to změní,“ doufá Durčáková. Oblíbená cvičitelka se k zumbě dostala náhodou. „Jedna známá mi o ní řekla a jakmile jsem se dozvěděla o čem zumba je, hned jsem věděla, že mě chytí. Odjakživa jsem milovala tanec a latinskoamerickou hudbu,“ vzpomíná na své začátky Durčáková. Hodina se blíží ke konci. Zarudlé, zpocené tváře lidí se usmívají a většina z nich přijde i na další trénink. „Je to perfektní. Zhubla jsem už čtyři kila,“ pochvaluje si cvičení Renáta Kociánová, které vůbec nevadí, že se na hodině potí vedle mužů. „Je to spíše výzva, abych cvičení neflinkala. Kluci se hodně snaží a jde jim to mnohdy líp, než ženám,“ vysvětluje Kociánová.
