Z karet dokážou předpovědět budoucnost, vyčtou minulost i poznají, co člověka právě teď trápí. Někdo jim bezmezně věří, jiní je naopak odmítají. Na nedostatek klientů si ale nemohou kartářky stěžovat. Jedno mají společné, nebojí se říkat pravdu a tvrdí, že poradí vždycky dobře.
Eva Šorfová z Břeclavi se vykládání karet věnuje přes dvacet let. „Začalo to tak, že jsem našla starý roztrhaný snář. Hledala jsem si v něm výklady jednotlivých snů. Už tehdy jsem měla předtuchy a plnily se mi sny,“ vzpomíná na své začátky.
Postupně objevovala význam jednotlivých karet. „Učila jsem se od paní, která kromě karet věštila také z kávové sedliny. Splnilo se mi všechno, co mi předpověděla,“ vypráví Šorfová, která budoucnost předpovídá ze žolíkových karet.
Ivana Klimešová z Mikulova zdědila talent po mamince. „S kartami jsem vyrůstala vlastně od dětství. Maminka si je často vykládala s kamarádkami. Ptala jsem se jí, co která karta znamená,“ popisuje žena, která se dívá lidem do duše pomocí obrázkových vykládacích karet.
Jiným způsobem se k věštění z karet dostala Věra Hanáková z Kyjova. „Vždycky jsem vnímala, že jsem trochu odlišná. Začala jsem proto číst knížky o psychologii a psychotronice. To mě přivedlo k tarotovým kartám. Ovlivnil mě také můj manžel, který dokáže diagnostikovat nemoci pomocí kyvadla,“ říká Hanáková, která lidem radí pomocí karet už přes dvacet let.
Přicházejí hlavně ženy
Všechny kartářky se shodují, že se jich klienti nejčastěji ptají na své partnery, děti a na práci. „Chodí ke mně ženy všech věkových kategorií. Měla jsem tu šestnáctileté slečny i osmdesátiletou paní,“ vyjmenovává Šorfová.
Ženy sice výrazně převažují, ale k některým kartářkám si najdou cestu i muži. „Pětačtyřicet procent mých klientů jsou muži všech věkových skupin a postavení. Říkám tomu od lopaty k tužce,“ usmívá se další z kartářek Hedvika Musilová z Popic.
Kartářky se shodují i v tom, že se k nim jejich klienti vracejí. „Přijdou a řeknou, co se změnilo. Některým se moje předpovědi vyplní přesně na čas, některým později. Většinou říkají, že jim výklad karet pomohl, a to je pro mě nejdůležitější,“ těší Klimešovou.
Podobnou zkušenost má i Hanáková. „Každý člověk, který u mě byl, se stává mým přítelem. Díky tomu vím, jak dál žije. Lidé mi také volají a říkají, že se jim moje předpověď vyplnila,“ prozrazuje kartářka, která kromě osobního setkání nabízí také konzultace přes telefon, e-mail nebo skype.
Některé kartářky dokážou předpovědět budoucnost nejen jednotlivcům, ale celé společnosti. „Potřebuju k tomu ale znát konkrétní datum,“ upřesňuje Musilová, která se kromě vykládání karet věnuje také numerologickým rozborům osobnosti.
Hanáková svým klientům nabízí trochu odlišné služby. „Dělám hlavně finanční poradenství a poradenství pro rozvoj osobnosti. Mám ekonomické vzdělání a tak můžu klientům radit hlavně v této oblasti. Nejdůležitější je ale to, že vidím a cítím, co lidé potřebují. Pomocí karet a kyvadla si to potom už jenom potvrzuji,“ vysvětluje kartářka.
Každého člověka se prý snaží hlavně psychicky podpořit. „Vidím, co lidé potřebují a dokážu je přivést ke změně. Když ke mně přijde žena a tvrdí, že nemůže sehnat zaměstnání, říkám jí, že si musí hlavně začít věřit a dbát na svůj vzhled a vystupování. Někomu zase doporučím, aby zhubl. Pro některé lidi je to obtížné, protože hubnutí je hlavně o změně myšlení,“ popsala svůj způsob práce Hanáková.
Některé z kartářek dokážou předpovědět budoucnost i samy sobě, jiné to nedělají. „Když vyložím karty sama sobě, nic mi neukážou. Jenom třikrát mi karty odpověděly. Dvakrát jsem se jich ptala, jak mi dopadne operace a potřetí jsem u nich hledala radu. Byla jsem v situaci, kdy mi sebrali invalidní důchod. Karty mi vždycky ukázaly, že to dopadne dobře,“ vypráví Klimešová.
Karty jen ukážou směr
Jedno mají kartářky společné. Žádná se nebojí, že by mohla svojí věštbou někoho v jeho rozhodnutí ovlivnit. „Na výklad karet člověk nejde proto, aby podle nich žil. Karty mu ale ukážou směr a měly by mu pomoct,“ shodují se kartářky.
„Ještě se mi nestalo, že bych někomu poradila špatně. Když se bojíte, nemůžete potom nikomu radit,“ tvrdí Hanáková.
Většina kartářek za svou práci přijímá peníze. Nejčastěji jde o stokorunové položky. Některé z nich svojí živnost přiznávají, jiné pracují načerno.
„Mám živnostenský list a odvádím sociální a zdravotní pojištění. Jsem v důchodu a takhle si přivydělávám,“ říká Musilová. Majitelkou živnostenského listu je i Hanáková, která své poradenství provozuje na hlavní pracovní poměr.
Jiný přístup má další z břeclavských kartářek Růžena Polakovičová. „Za výklad karet si neberu žádné peníze. Lidé mi nosí jen drobné dárky. Pro mě je důležité hlavně to, že můžu někomu pomoct. Jsem v důchodu, a tak pomocí karet přicházím do styku se spoustou lidí,“ popisuje jedenasedmdesátiletá kartářka.
