To se zase promítalo v soutěži loňského festivalu v Benátkách, kde získalo dvě menší ceny. Jedna patří Tyei Sheridanovi, který v Joeovi hraje dospívajícího kluka z chudé neuspořádané rodiny. Ten najde nový otcovský vzor v nedokonalém muži, jejž ztělesnil Nicolas Cage. Jenže i když jeho fanoušky může těšit, že po řadě propadáků zase hraje v nějakém filmu celkem obstojně, samotný film působí jako odvar jiných dramat z drsného amerického jihu.
Nejvíc připomíná titul Mud, už jen proto, že i v něm Tye Sheridan hrál kluka z chudé rodiny, který se upne na jiného problematického muže s tváří hvězdy, tehdy Matthewa McConaugheyho. Zatímco Mud, soutěžící pro změnu předloni v Cannes, se soustředil na problematiku zodpovědnosti, zrady a dospění, Joe se věnuje víc vykoupení, souboji dobra se zlem a spravedlnosti.
Tato vcelku vyhrocená témata pojímá v ostentativně důležitém americkém maskulinním stylu a v podstatě oslavuje člověka, který bere spravedlnost do svých rukou a jehož vítězství nad vlastními hříchy spočívá v tom, že ví, koho má zabít. Oproti Mudu není ani jedna z figur tak zajímavá, navíc McConaughey je dnes lepší herec než Cage a ani talentovaný Sheridan nepřekročí vlastní výkon z předchozího snímku.
David Gordon Green je schopný režisér a dokáže spolu s autory hypnotické hudby a kameramanem náladově zachycujícím texaské pláně obtěžkat svůj film příslušnou atmosférou osudové tragédie. Ta však zároveň u jeho pomalu vyprávěného dramatu často supluje nepřekvapivý příběh z dvacet let staré knihy Larryho Browna, který tu spolu se svými archetypálními charaktery nevypadá tak autenticky jako přírodní scenérie.
Joe
(drama, USA, 112 minut)
Režie: David Gordon Green
Hrají: Nicolas Cage, Tye Sheridan, Gary Poulter
Hodnocení: 50 %
