WZ-10 se jako chlouba čínského leteckého průmyslu poprvé veřejnosti předvedl loni, a to jen v letové ukázce na výstavě Airshow China 2012. Ale podle Michejeva byl postaven podle projektu 941 z poloviny 90. let minulého století, vypracovaného v Kamovu na zakázku čínské vlády.
„Z pochopitelných příčin se tato informace utajovala,“ prohlásil konstruktér, vybavený i příslušnými nákresy. „Číňané nám zadali data o celkové hmotnosti, posoudili jsme předběžné parametry pro výrobu, podepsali kontrakt a splnili jej,“ tvrdil. Dodal však, že prototypy i sériové stroje si Číňané postavili sami.
WZ-10 se výrazně odlišuje od ruských bitevních vrtulníků Mi-28, Ka-50 a Ka-52 a spíše se podobá francouzsko-německým helikoptérám Tiger či italskému stroji Mangusta; podle ruských expertů to však není žádná náhoda, s vrtulníkem totiž Číňanům pomáhaly i firmy Eurocopter a AgustaWestland. A Michejev se senzací vyrukoval nejspíše ve snaze prosadit se či upozornit na Kamov v době, kdy se završuje slučování ruských výrobců vrtulníků do jednoho holdingu.
Čína představovala pro ruské zbrojovky hlavního klienta hlavně v 90. letech, kdy po rozpadu Sovětského svazu přítok financí od ruské armády téměř ustal a čínské zakázky držely ruské zbrojovky nad vodou.
