Právě Milan Svátek vede v pražské pobočce CA významný tým zhruba 300 lidí, kteří stále programují aplikace určené pouze pro mainframe. „CA začalo s vývojem pro tyto stroje už v roce 1976. Původně se myslelo, že lidi, kteří na mainframech pracovali, postupně odejdou do důchodu a další generace nebude potřeba. To se ukázalo jako veliká chyba,“ vzpomíná Svátek. Firma proto v roce 2005 otevřela centrum v Praze s tehdejším počtem 8 lidí a od té doby ho neustále rozšiřuje.
Lidi důchodového věku se po Chodově rozhodně nepohybují. Naopak, věkový průměr ve zdejším CA tvoří 28 let. „Nábor nových lidí jde lépe, než jsme původně očekávali,“ tvrdí Svátek. Přesto získat nové mozky úplně lehké není. Kvalitních programátorů je nedostatek celkově a o něčem tak specifickém a odlišeném, jako je mainframe, nemluvě. „Většinou lidi mají pocit, že mainframe už vůbec neexistuje. Na univerzitách se s ním například setkají pouze v hodinách IT historie,“ konstatuje viceprezident CA.
Mainframe jako nenahraditelný základ
Přitom opak je pravdou. „Spousta firem stojí a padá právě s mainframem,“ vysvětluje Svátek. Tyto komplexní přístroje v drtivě většině případů představují ten nejzákladnější stavební kámen IT infrastruktury, na kterém běží ty nejdůležitější a pro byznys nejvíce kritické aplikace, například finanční transakce. Mainframe má ve svých strukturách například zhruba 90 procent pojišťoven, běží na něm největší banky a odehrává se skrze něj 70 procent důležitých transakcí.
Mainframe je stavěný jako vysoce stabilní systém, který v mnoha případech dokáže běžet i desítky let bez jediného výpadku. Milan Svátek před příchodem do CA Technologies s mainframem pracoval v České spořitelně. „Jednou jsme kvůli chybě v softwaru zaznamenali asi dvacetisekundový výpadek a ještě půl roku jsem vše musel chodit vysvětlovat,“ popisuje Svátek to, jak jsou mainframy pro tyto organizace důležité. „Naplánovat si třeba hodinovou odstávku mezi druhou a třetí hodinou ráno bylo prakticky nemyslitelné.“
Po celém světě v současné době mohou běžet řádově desítky tisíc mainframů a IBM do jejich vývoje neustále investuje. Díky tomu je možné tyto systémy propojovat s nejnovějšími technologiemi a považovat je za skutečně moderní přístroje. Mainframy jsou dokonce v mnohém napřed oproti běžným serverům, například s virtualizací na nich IBM začala už v roce 1968. IBM se navíc snaží čím dál více softwarových funkcí převádět do samotných čipů, čímž mainframy nejenom urychluje, ale také lépe zabezpečuje. Mainframy se používají také na zpracování big data i pro chod cloudů.
CA se snaží na českých technických univerzitách dělat osvětu a mladé lidi na vývoj pro mainframe nalákat. Společně se školami v Praze, Brně, Liberci a Plzni se snaží pořádat stáže a projekty a dělají se i přednášky. „Některé studenty mainframe nakonec zláká. Je to velice zajímavá a důležitá technologie a zároveň se neustále vyvíjí a umožňuje přístup k moderním věcem jako Hadoop a podobně,“ říká Svátek.
Těžko na cvičišti
Pro zájemce o mainframový vývoj je nejvíce náročné prvotní ne zrovna krátké seznámení. Například v CA jenom úvodní zaškolování trvá zhruba 2 měsíce a další dobu zabere další učení se systému z/OS, databází a je nutné vzít na vědomí i to, že mainframe nepracuje s tradičními strukturami, ale takzvanými datovými sety. Různé dokumentace a manuály čítají až půl milionu stránek.
CA tak v Praze v podstatě několik měsíců investuje peníze a čas do lidí, kteří firmě nepřináší peníze. Až po dlouhém zaškolovacím procesu se mohou pustit do samotných produktů. Jenom v CA Technologies mají kolem 400 mainframových aplikací různého druhu, třeba nástroje pro testování výkonu a odhalování slabých míst v programech. Hlavními produkty jsou nicméně aplikace pro správu systémů.
CA globálně v oblasti mainframů zaměstnává tisícovku lidí, přes 300 jich je v Praze a počítá se s dalším růstem. Asi 70 procent lidí na Chodově jsou Češi, práce zde ale láká čím dál více Slováků a také lidí ze západu. V CA programátory nijak nepřeplácí, jakmile se z nich ale stanou odborníci určité úrovně, jsou těžko nahraditelní, což logicky vede i k zajímavému ohodnocení. Vývoj samotný je stejně moderní, jako samotný mainframe – používá se SCRUM a dvoutýdenní, někdy i měsíční sprinty.
Mainframe vyžaduje počáteční vysokou investici nejenom z hlediska učení, ale pro firmy také z hlediska peněz. Nejlevnější model od IBM stojí 75 tisíc dolarů (ten má představovat ekvivalent 520 serverů), nejvyšší řada ale startuje na rovném milionu dolarů. Zákazníci ale často souhlasí s tím, že návratnost je poměrně rychlá.
To, zda mainframe skutečně přežije dalších 50 let, je docela možné. IBM prozatím nevykazuje známky toho, že by v tomto byznyse chtěla polevit a mainframy nebyly součástí prodeje části serverové divize Lenovu. Naopak, Big Blue to produktů stále investuje, s vývojáři komunikuje a umožňuje jim do systému pronikat hodně hluboko. Společnosti jako Dell se sice pomocí akvizic snaží nabízet nástroje, které aplikace a databáze z mainframu migrují na tradiční x86 cloud, zásadní zájem o tyto služby ale není.
