Sedláček se chce vrátit už v dubnu
Rodák z Chlebičova a zkušený fotbalový záložník Lumír Sedláček měl být jedním z hlavních tahounů opavského mančaftu na cestě zpět do druhé ligy. Ale hned v prvním soutěžním zápase sezony, v poháru v Mikulovicích, jej zradilo koleno. A verdikt lékařů byl pro hráče s kapitánskou páskou tvrdý. Nejméně půl roku bez fotbalu. „Vzhledem k tomu, že jsem v předchozích letech neměl těžší zranění, které by mi vzalo fotbal na více než šest týdnů, byl to velký šok,“ vzpomíná na nešťastné utkání Sedláček.
Jak vám bylo, když jste se dozvěděl, že vás zranění zabrzdí na takovou dobu?
Do Opavy jsem se vracel s jiným cílem než zranit se. Bohužel jsem ale poprvé ve své kariéře viděl dlouhou část sezony z tribuny. Musím ale říct, že sledování fotbalu z jiného než hráčského úhlu mě po všech stránkách dost obohatilo. I tady platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. I tak si ale pořád nemůžu zvyknout, že místo kopaček na zápas si beru deku na tribunu.
Když jste sledoval mužstvo z tribuny, jak se vám líbil jeho výkon na podzim?
Hra týmu na podzim to byla radost. Kluci si vypracovali velký bodový náskok a jako odměnu měli pohárový zápas proti Plzni. To byla jedním slovem nádhera a tady mě nejvíc mrzelo, že nejsem na hřišti. Klukům, trenérům a všem lidem kolem kádru patří obrovský potlesk a uznání za podzim.
Dokázal byste odhadnout, kolem jakého místa v druholigové tabulce by se Opava mohla pohybovat?
Nikdy dříve jsem neměl možnost sledovat druhou ligu, takže neznám její kvalitu. Snad se nepletu, ale řekl bych, že na střed tabulky tohle družstvo má. I díky zkušenostem a sehranosti celého mužstva. Podle mě se ale drobnému posílení asi nevyhneme.
Jak vypadaly první týdny po operaci?
Nic příjemného. Berle, rozhýbávání kolene, posilování svalstva a po devíti týdnech a plastice křížového vazu postupně znovu rozhýbávání, bazén a podobně. Hodně mi pomáhá rehabilitace v léčebném centru na Školním statku na Englišově ulici, kde mi se vším vyšli vstříc. Jak říkám, all inclusive.
A vaše momentální příprava?
Běhám v parku, chodím na spinning a pod dohledem maséra Míry Rycky posiluju. Mám za sebou i týdenní návštěvu u specialisty ve Varšavě.
Na co jste se zaměřil tam?
Dal jsem si pořádně do těla. Každý den jsem cvičil až kolem devíti hodin a k tomu chodil na kolo a do bazénu. Cvičení jsme zaměřili přesně na oblast, která potřebovala zpevnit a zátěžový test, který jsem tam podstoupil, dopadl dobře. Rehabilitace v jiném prostředí přinesla prakticky maximum, co mohla, takže si pravděpodobně týden ve Varšavě pod dohledem fyzioterapeuta Jarosława Stece zopakuji. Opravdu mi to pomáhá.
Klubový masér Miroslav Rycka říká, že máte naprosto příkladný přístup k rekonvalescenci.
Fotbal je moje práce a koníček, který mám strašně rád, a proto je profesionalita absolutní samozřejmostí. Bez těžké práce se nedá dojít zpátky k solidní formě, a navíc ve svém věku už musím jít příkladem mladším spoluhráčům. Trénuju dvakrát denně celý týden a časově se to snažím nastavit tak, abych co nejvíce času mezi tréninky nebo po nich trávil s rodinou. Ta teď trochu trpí, ale moc mi fandí a vidí, jak hodně se těším zpátky.
Máte představu, kdy vás lékaři pustí na trávník?
V pondělí jsem byl na kontrole u odborníka a vypadá to, že je vše v naprostém pořádku. Alespoň vzhledem k době po operaci. Koleno je stabilní, takže nic nebrání tomu, abych pokračoval v přípravě a na začátku dubna bych mohl kluky doplnit na trénincích na hřišti. Pokud se nic nezvrtne, v polovině dubna bych nastoupil k mistrovskému utkání. Takže pomalu a jistě stříhám metr. Soutěž je dobře rozehraná a chci si to na hřišti s kluky taky užít.
